Článek
Zdálky už je od Mohelnice vidět mezi lesy na kopci špičatá věž, téměř 60 metrů vysoká Hláska, zakončená červenou střechou. Jako elegantní prst s červeným nehtem na konci láká k návštěvě jednoho z nejpěknějších hradů u nás.
Narodil se na Bouzově Jiřík z Poděbrad?
Možná jde jen o pověst, ale někde se Jiřík zvaný Poděbradský narodit musel. Hrad založil Búz z Búzova zřejmě začátkem 14. století. Nejprve se jednalo o hrádek Búzov, který se s významem rodu postupně rozrůstal.
Dalšími vlastníky byli Vildenberkové, kteří ho v roce 1382 prodali moravskému markraběti Joštovi. Rozkvět hradu ale začal za pánů z Kunštátu, kteří ho drželi od roku 1396 do konce 15. století. Hradním pánům patřila řada okolních vsí. (Kunštátští vlastnili i nedaleké Loštice, známé již řadu desetiletí výrobou tzv. olomouckých tvarůžků.)
Poté postoupili panství Viktorínu Bočkovi, otci Jiřího z Poděbrad. Je velmi pravděpodobné, že se Jiří narodil na Bouzově. V letech 1472– 1696 hrad vlastnily různé české a moravské rody. Téměř každý majitel něco nechal přistavět, předělat, takže se objekt neustále měnil. Současnou renesanční podobu získal za Oppersdorfů na přelomu 16. a 17. století.
Ti upravili v renesančním slohu interiéry hradu a vybudovali nové palácové křídlo. Bouzov také jako většinu Evropy zasáhla třicetiletá válka, v kraji se loupilo, rabovalo, vraždilo. V bojích sloužil jako císařský opěrný bod, poté i vězení pro švédské vojáky.
Nakonec ho švédská vojska hodně poničila.
Návštěvníci procházející předhradím přes kamenný most s příkopem do vnitřního hradu se už ocitají v objektu, který byl stvořen poměrně nedávno.
Z rozvalin do nádhery
Řád německých rytířů zakoupil ruiny 1696. Objekt měl sloužit jako řádový hrad, ale jeho majitelé se o něj moc nestarali, byli usazeni hlavně v Bruntále a na Dolní Loučce. Hrad dále chátral, zachráncem se ukázal Evžen Habsburský, velmistr řádu. Rozvaliny navštívil v roce 1888, velmi se mu líbila i okolní krajina a rozhodl se investovat do obnovy hradu.
V roce 1895 nechal architektu Georgu von Hauberriserovi volnou ruku na přestavbu objektu na reprezentační sídlo. Patnáct let trvala rekonstrukce, náklady byly velmi vysoké – 20 miliónů zlatých.
Příslušnost k Habsburkům avizují do dáli červenobílé okenice. Evženovi se líbily křižácké hrady, podobné jsou třeba v Polsku, Bouzov nechal vybavit částečně mobiliářem ze svého sídla Hornech nad Neckarem.
Jiné byly zhotoveny obnovovanému sídlu na míru. Nejcennější na Bouzově je novogotická hradní kaple s gotickým oltářem a náhrobními kameny řádových mistrů. Určitě zaujmou původní gotický sál, Sloupová síň i reprezentativní prostory – Rytířský sál a Lovecká síň.
Po vypuknutí 1. světové války Evžen Habsburský v hodnosti feldmaršála úspěšně velel na rakouskoitalské frontě. Řádové rytíře odveleli jako frontové bojovníky. Při prohlídce hradu si uvědomíte, jak je zdálky strohé sídlo moderně zařízeno a má již všechny prvky pohodlí začátku minulého století.
Himmler chtěl hrad pro SS
Himmlerovi hrad během druhé světové války učaroval a Bouzov chtěl přeměnit v další řádový hrad, podobné tři již fungovaly v Říši. Nacisté rozpustili řád, který se o politiku nestaral, a hrad byl v jejich moci. Himmlerovi ho daroval sám Hitler. Koncem války tu působil oddíl SS, který 5. května 1945 vypálil nedalekou obec Javoříčko. Od roku 1945 je hrad vlastnictvím státu, i když se o něj německý řád soudil. Naštěstí bezúspěšně.
Hrad svatebčanů a filmařů
Svatební obřady na hradě jsou velmi oblíbené, při prohlídce určitě na nějaké svatebčany narazíte. Když čekáte na nádvoří na prohlídku, nemůžete si být jisti, zda jste ve skupině turistické, nebo vdavekchtivé.
Hrad Bouzov
Bouzov si většinou vybavíme v souvislosti s filmem O princezně Jasněnce a létajícím ševci, kdy Jíra poletoval kolem věže. Další záběry se točily na hradu Frýdštejnu u Malé Skály, jeskyně najdete v Mladči u Bouzova. Jíra poprvé vzlétl na zámečku Vítkovec u Holan v severních Čechách. Filmaři si hrad oblíbili, pohádku o Jasněnce a ševci Jírovi pak následovaly další tituly.
Do Loštic na syrečky
Z Bouzova je to do Loštic asi 10 kilometrů, zdejší syrečky čili tvarůžky jsou světově proslulé, i když třeba někomu nevoní. Tady jim říkají tvargle. Můžete se jít podívat na jejich výrobu, zakoupit nejrůznější produkty s sebou nebo jít do restaurace na náměstí na syrečkové speciality, třeba tvarglový pohár s borůvkami.
Filmy, které se na Bouzově točily
O medvědu Ondřejovi, Kopretiny pro zámeckou paní, Navrácená krása, Třetí sudička, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, O Janovi a jeho pozoruhodném příteli, Arabela se vrací aneb Rumburk králem Říše pohádek, Princezna Fantaghiro, Mladý Indiana Jones, Rumplcimprcampr, Azrael, anděl smrti, Napola, Stín zmizelého, Loupežník Hotzenplotz, Království potoků a například i O Poklad Anežky České.
Bouzov má několik prohlídkových okruhů, podle toho se odvíjí cena vstupného. Více na www.hrad-bouzov.cz
Pod hradem čeká zejména na děti areál, jehož hlavním lákadlem je replika trojského koně. Slouží jako rozhledna, je vysoká patnáct metrů. Pro děti i dospělé je tu připraveno množství atrakcí, včetně vystoupení skupin historického šermu.
