Článek
Punc podivnosti měl donedávna v Čechách, na Moravě a ve Slezsku také například australský fotbal, nicméně dnes ho party nadšenců už i u nás běžně hrají. Vnímání sportů podléhá módě. Pojďme se podívat na několik takových, které se v dohledné době na našich hřištích patrně příliš nezabydlí.
Kozel přešel brankovou čáru a to je gól!
O buzkaši jste pravděpodobně už slyšeli, ačkoliv o tom možná nevíte. Jde o sport, při němž proti sobě soupeří dvě skupiny jezdců. Účelem je dostat předmět hry do kruhu, který hájí soupeřovi obránci. Oním předmětem bývá v současné době pytel s pískem, často ho ovšem v duchu dávných obyčejů nahrazuje mrtvý kozel. Ani ten ale nepředstavuje to úplně nejtradičnější. Původně se totiž před mnoha sty lety hrálo s tělem mrtvého válečného zajatce.
Dějiny uzbeckého Samarkandu sahají až někam kolem roku 700 před naším letopočtem. I v jeho okolí se prohánějí jezdci s beznohými kozly.
I v tomto sportu ale přichází ke slovu alchymie správné úpravy nástroje hry, jakou známe z vývoje míčů pro fotbalové šampionáty. Kozel se často několik dnů před zahájením hry máčí ve studené vodě, hůře se pak uchopuje. Leckdy se též zbavuje hlavy a končetin.
| Šachy a box – prazvláštní dvojboj | |
|---|---|
| Sport, kterému se říká šachbox (chess boxing), kombinuje skutečně velmi nesourodou dvojici sportů. Během jedenácti kol se soupeři pětkrát postaví do boxerského ringu a šestkrát usednou k partii rapid šachu. Na konci se sečtou body. Neobvyklý dvojboj vznikl podle komiksové předlohy Enkiho Bilala. |
Speciální výcvik na buzkaši podstupují koně. Měli by zvládnout ochránit jezdce vlastním tělem, pakliže upadne. Také musí snést nějakou tu ránu – hra je totiž extrémně tvrdá a rány dostávají všichni účastníci. Jejich počet (tak jako přesná pravidla) není nijak stanovený. Obvykle se na každé straně hry účastní okolo dvaceti jezdců, nicméně byl zaznamenán i případ, kdy se do boje pustilo jezdců i téměř tisíc. Takový zápas většinou trvá i několik dnů.
O sportovních lokalitách ve světě se dočtete také zde:
Buzkaši se největší popularitě těší ve státech Střední Asie, především v Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu, Kazachstánu a v jejich bezprostředním okolí. V Afghánistánu byla tato kratochvíle v dobách vlády Tálibánu zakázána, od roku 2002 se jí ale lidé mohou opět bez hrozby postihu věnovat. Středoevropanovi připadá zprvu trochu drastická, ovšem viděna naživo má své kouzlo a dokresluje svéráz života v drsných podmínkách středoasijských republik.
Hokej pro podvodníky
Jihoafrická republika hraje lední hokej, ovšem žádné závratné úspěchy v tomto sportu nesbírá, což se dá celkem čekat. Mnohem lépe jí jde podvodní hokej. Ten se hraje se spodní částí holí na pozemní hokej a pukem o takové hmotnosti, aby se udržel na dně.
Tento prapodivný sport se těší velké popularitě vedle jihu Afriky také v Austrálii nebo na Novém Zélandu, což zrovna nejsou tradiční hokejové země, silnou základnu ale kupodivu má i v Kanadě. Tam si hráči musejí zvykat, že jde, na rozdíl od hokeje ledního, o bezkontaktní sport.
Bodyček v podvodním hoheji neuvidíte. Jde o bezkontaktní sport.
Od ledního hokeje se jeho podvodní forma značně liší, proto také ke špičce patří Jihoafričané. Hned na prvním šampionátu, kterého se v roce 1994 zúčastnili, vybojovali bronzové medaile. Těžko říct, jak moc jim dal zabrat trénink, ale nutno podotknout, že to nemuselo být nepříjemné. Připravovat se v bazénu, který ohřívá africké slunce, v okolí národních parků s vyhlášenou přírodou plnou divokých zvířat a v případě týmů z Kapského Města pod magickou Stolovou horou, to je zážitek.
Nudisté dělají na plážích leccos. Například i sportují.
Opalovat se pod obětinami
Pelota jako by do článku ani nepatřila. Vždyť jde o uznávaný sport, v němž se již plné půlstoletí konají světové šampionáty a v roce 1900 si dokonce našel místo na olympijských hrách. I když se tehdy akce zúčastnily jen dva týmy a o výsledku jejich klání ani nebyl pořízen oficiální zápis.
Do tohoto koše se hráči peloty snažili skórovat, aby neskončili jako oběti.
My ovšem máme na mysli trochu jinou pelotu. Ta zmíněná se hraje ve Španělsku v oblasti Baskicka a dvojice hráčů při ní odpaluje z proutěných košů míč tak, aby ho po odrazu od zdi dvojice soupeřů nemohla chytit. Středoamerickou pelotu spojuje s tou evropskou vlastně jen název. Hráli ji indiáni a jednalo se o jakousi brutální obdobu streetballu. Poražení nezřídka končili na obětních oltářích, jednalo se totiž většinou o zajaté vojáky z cizích kmenů.
Více o Mexiku v těchto článcích:
Hra se nedochovala, nicméně oltáře, na nichž končili poražení, ano. Je ironií, že tyto památky dnes obklopuje čarokrásná příroda lákající houfy turistů. Například v mexickém letovisku Tulum se pod chrámem s krvavým oltářem krčí oblíbená pláž. Turisté tak mohou absolvovat poučnou prohlídku památek a okamžitě poté se uvelebit na lehátku na pobřeží. Sen proměněný ve skutečnost.
Tulumská opevnění Evropanépoprvé spatřili roku 1518.
Hod telefonem, závody kachen, běh za kutálejícím se sýrem, prapodivných závodů se koná po celém světě spousta. Mnohé se dokonce pokoušejí dostat na program olympijských her. Aby se jim to podařilo, musí ale v první řadě sdružovat alespoň 35 národních federací.
Inzertní sdělení: Vydejte se na netradiční cesty za poznáním!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá, z nabídky pobytových a poznávacích zájezdů:
Vydejte se k legendárnímu městu Samarkand, za historií Hedvábné stezky nebo jen poznávejte život kočovníků a vesničanů v drsné realitě Střední Asie!
Pyramidy Tulum přímo na pláži, 40 minut autem pyramidy Coba nebo pláž Akumal s obrovskými želvami a možností se s nimi potápět, to je Tulum!
Poznejte všechny krásy země na druhém konci světa včetně nosorožců v Krugerově národním parku, Kapského Města se Stolovou horou nebo mysu Dobré naděje.
Čtěte dále:
Přečtěte si také o nejluxusnějším ubytování v zemích, kde stále přežívá socialismus, dále také o městě duchů v Kambodži nebo o tajemné Stolové hoře, na níž žili lvi. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.
Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán
Anketa
Olympiády nudistů
V mnoha sportech hrají velkou roli technologie sportovních úborů. V plavání sváděli vývojáři speciálních plavek souboje o ten nejaerodynamičtější oblek, než světová federace gumové plavecké úbory zatrhla změnou pravidel. Na olympiádách naháčů nic takového nehrozí.
Tyto akce získávají na popularitě a koná se jich po celém světě hned několik. Musejí však modifikovat název, neboť práva na slovo olympiáda v názvu akce má pouze Mezinárodní olympijský výbor. Jmenují se proto Nudo lympiáda, Nudelympics a podobně.
Letos se v létě bude konat například olympiáda naháčů u Turtle Lake v americkém státě Michigan a v rámci ní se rozdají medaile například v golfu nebo v házení pytlíků fazolí na cíl. Ty nejtradičnější akce tohoto druhu mají ale svá místy v San Franciscu a v Austrálii.
Sanfranciská olympiáda zahrnuje tradiční sporty jako běh na sto metrů nebo hod oštěpem, bez šatů se při ní utkávají i zápasníci ve stylu řecko-římském nebo sumisté. Děje se tak již od roku 1998. Vítěz po vzoru starověkých olympiád získává olivový věnec a nehynoucí slávu.
Ještě větší tradici mají hry nudistů na Maslin Beach na jihu Austrálie. Dějiny se píší od roku 1983, a zatímco klasické olympiády se několikrát neuskutečnily kvůli válkám, tady se na začátku jedenadvacátého století akce odmlčela na pět let z důvodu nedostatku peněz. Ty se ovšem opět daří sehnat, a tak mohou naháči bojovat o vítězství ve stavění hradu z písku, přetahování lanem, pojídání koblih nebo v klání o nejhezčí zadek.
