Článek
Objev terakotové armády v roce 1974 totiž nebyl tak dramatický. Vesničané skutečně kopali studnu, nikam se ale nepropadli. V hloubce pěti metrů narazili na obrovské množství keramických střepů, nález nahlásili a na místo dorazili archeologové. K nálezu obrovského mauzolea Prvního císaře Čchina zbýval už jen kousek.
Součást obrovského mauzolea
Slavná terakotová armáda je totiž jednou ze součástí tohoto mauzolea, které nechal Čchin budovat už za svého života. Na stavbě prý pracovalo až 700 tisíc lidí, stavělo se téměř 40 let a hotovo nebylo ani ve chvíli, kdy císař zemřel. Megalomanská stavba, která se rozkládá na celkové ploše blížící se k 50 čtverečním kilometrům, je podle archeologů prozkoumaná jen z necelé čtvrtiny a ukrývá spoustu dalších historických pokladů. Ostatně – dosud nebyla odkryta ani hrobka samotného císaře.
Císař Čchin začal s budováním Zdi: Fascinující Velká čínská zeď: Stojí na lidských kostech a je vidět z vesmíru?
| Císař Čchin – velký politik i velký tyran | |
|---|---|
| Císař Čchin se na trůn dostal ve svých třinácti letech a už se ho nikdy nechtěl vzdát. Neváhal proto uvěznit svou matku, své odpůrce pohřbíval zaživa, nechal zlikvidovat všechny spisy, které obsahovaly to, s čím on sám nesouhlasil. Na druhou stranu se mu ale podařilo během vlády sjednotit Čínu, dal vystavět první úseky Velké čínské zdi, sjednotil měnu i písmo. Čchin je tak pořádně kontroverzní postavou čínské historie. |
To, co dnes turisté mohou při návštěvě muzea terakotové armády ležícího asi 90 kilometrů od města Si-an spatřit, je zhruba osm tisíc soch vojáků ve třech velkých halách. Sochy mají výšku od 170 do 200 centimetrů, jsou tedy vyšší než průměrní Číňané. A každá z nich je jiná. Liší se ve výrazech tváře (v nich a v jejich uspořádání je prý vepsáno skryté poselství), ve zbroji, která i po dvou tisících letech zůstává lesklá a ostrá – archeologové soudí, že tehdejší čínská civilizace dokázala bronzové zbraně pochromovat, aby vydržely věky.
Další slavnou stavbou jsou Tři soutěsky. Více v článku Gigantické přehrady: Tři soutěsky utnuly záplavy, Santee Cooper nezaměstnanost
Jeden jako druhý? Ani náhodou, každý voják je originál!
Každý jiný, každý ručně malovaný
Každý z terakotových vojáků by kdysi i ručně malovaný – tím spíš pak vypadal jako živá postava. Barvy se na některých sochách dochovaly až do doby nálezu, po odkrytí a agresivním působení běžného vzduchu ale vzaly za své během pár desítek minut. První archeologické skupiny, které začaly armádu odkrývat, tak napáchaly obrovské škody. Sochy navíc obrovsky trpí i dnes a některé se začínají i přes snahu restaurátorů opět rozpadat. Archeologové tak s odkrýváním dalších a dalších prostor mauzolea nepokračují.
Dodnes ale bylo kromě několika tisíc soch odkryto i několik stovek terakotových koní, zbytky menších válečných vozů, dva velké bronzové a bohatě zdobené vozy pro samotného císaře a také pozůstatky asi 500 mrtvých. Jde buď o císařův osobní doprovod na onen svět, nebo o ty, kteří zemřeli během stavby mauzolea.
Součástí pohřební výbavy nejsou jen vojáci, ale i hlinění koně.
Samotné hrobky císaře Čchina, která leží asi 1500 metrů od hal s terakotovou armádou, se ale vědci zatím nedotkli. Císař leží v komplexu podzemního posmrtného paláce, ze kterého zatím vědci dokázali identifikovat zhruba dvacítku budov, bude jich nakonec ale asi víc.
| Terakotová armáda na cestách | |
|---|---|
| Stovka terakotových vojáků navštívila před pár lety i Česko. Nešlo ale o originální kusy, nýbrž o věrné repliky, které vznikly v roce 2002 v Číně. Jejich výrobu si zadali Ralph Grüneberger a Burkard Pfrenzinger, kteří chtěli dodržet i všechny historické postupy (což bylo těžké, protože o samotné výrobě toho tolik nevíme). Výsledkem byla stovka naprosto věrných replik a další tisícovka postav v měřítku 1:10. A samozřejmě velmi úspěšná výstava a obrovský byznys pro její tvůrce. |
Tekuté stříbro, co přináší smrt
Historické prameny pak hovoří o tom, že je hrobka velmi dobře a důmyslně chráněna. Hovoří dokonce o takzvaném tekutém stříbru, které přináší smrt. Mohlo by prý jít o rtuť, která by na narušitele věčného císařova spánku v nečekané chvíli vytekla. Paradoxní je, že právě rtuť dost možná stojí i za smrtí samotného císaře, který zemřel ve svých padesáti letech.
V těchto halách si můžete část vojska prohlédnout.
Kromě rtuti prý vědci počítají se střílecími mechanismy, propadlišti a dalšími „překážkami“, které známe spíše z dobrodružných filmů. Někteří sice pochybují o jejich funkčnosti po dvou tisících letech od uvedení do provozu, další ale upozorňují na to, že mauzoleum se stavitelům podařilo vybudovat voděodolné a stav zbraní terakotové armády ukazuje na to, že zub času v mauzoleu může díky speciálním technologiím hlodat mnohem pomaleji.
Vědci tak nechávají Prvního císaře Čchina raději dál klidně spát a sami sní o tom, jaké poklady ukrývá jeho pohřební komnata.
Inzertní sdělení: Vydejte se do Číny!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávacích zájezdů:
Velká čínská zeď, Zakázané město i Terakotová armáda, která střeží věčný spánek císaře. Patnáctidenní okruh po Číně s prohlídkou toho nejkrásnějšího. Zažijte letní prázdniny v Říši středu!
Z Pekingu do Tibetu – unikátním moderním vlakem po nejvýše položené železnici planety! Poznáte historické perly Pekingu, vysokohorské průsmyky i Lhasu se slavným palácem Potála.
Dvě naprosto rozdílné země. Zážitky z uspěchaného Pekingu se budou mísit s poklidnou atmosférou Ulánbátáru a životem v jurtách v mongolské stepi. Deset dní na cestě za poznáním.
Čtěte dále:
Přečtěte si také o Madeiře, o klášteře Borobodur nebo o Západní Austrálii. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Anketa
Si-an – na cestě za terakotovou armádou
Výchozím bodem pro návštěvu terakotové armády bývá obvykle město Si-an, které je centrem kultury, obchodu i politiky pro severozápadní Čínu.
Si-an je navíc velmi oblíbený i mezi turisty – na rozdíl od Pekingu, který je moderní, komercializovaný a v některých oblastech vyloženě nadbíhá turistům, je Si-an město s tradicí, město, kde ještě stále vládne ta pravá čínská atmosféra. Není divu, Si-an je jedno z nejstarších měst v Číně.
Býval výchozím, případně cílovým bodem (záleží na perspektivě pohledu) slavné Hedvábné stezky a dokonce i hlavním městem dávné Číny.
Dnes má čtyři miliony obyvatel (s připočtením menších sídel okolo je to osm milionů) a turisty láká na Zvonovou věž nebo na Velkou a Malou pagodu divoké husy.
