Nová Guinea: Výprava za kanibaly do míst, kde se před tisíci lety zastavil čas

Nová Guinea je výzvou pro každého cestovatele – místo moderních klimatizovaných autobusů tady na odvážlivce čekají bahnité treky po svých dusnou džunglí, místo hotelového personálu domorodé kmeny, jejichž způsob života se za posledních několik tisíc let nezměnil – a to včetně kanibalských choutek, kterých se prý část z nich nevzdala ani na počátku 21. století.

Ostrov Nová Guinea (dříve často označovaný jako Papua, v překladu „země kudrnatých lidí“) je druhým největším ostrovem planety. Jeho území je ale rozděleno na dvě samostatné části – jedna je součástí Indonésie, ta druhá je samostatná a na mapách ji najdete pod označením „Papua – Nová Guinea“.

Co do divokosti výrazně vede západní, indonéské území. Pro vstup sem dokonce turisté potřebují speciální povolení, které vydává indonéská policie. Důrazně se nedoporučuje vyrážet na vlastní pěst – v tom lepším případě se totiž člověk ztratí v džungli, v tom horším padne do zajetí některého z kmenů.

V nose kančí kly, okolo krku náhrdelník ze zubů nejrůznějších zvířat, intimní partie zakryté jen vypreparovaným zobákem zoborožce – to je běžný vzhled členů místních kmenů. Odborníci odhadují, že zhruba deset procent z nich nikdy nevidělo bílého člověka a nemá tušení o existenci moderní civilizace.

Další články o exotických a netradičních destinacích:

Nejproslulejším kmenem v indonéské části je pravděpodobně kmen Asmat. Jeho sláva ale není nikterak pozitivní. Právě na území kmene Asmat se v 60. letech ztratila americká expedice, jejímž členem byl i tehdy třiadvacetiletý syn guvernéra Rockeffelera. Po výzkumnících se tehdy slehla zem, nikdy se nic nenašlo. Nikomu ale na klidu nepřidal fakt, že kmen Asmat proslul rituálním kanibalismem a pojídáním mozků svých nepřátel.

Kanibalismus je dnes na Nové Guinei oficiálně zakázán, je ale dost pravděpodobné, že v indonéské provincii Irian Jaya ho kmeny stromových lidí Korowai a Kombai praktikují dodnes.

Pro běžné turisty je tedy rozhodně přívětivější východní část ostrova, samostatná Papua – Nová Guinea. Cestovní kanceláře sem běžně pořádají organizované expedice. Jejich cena sice atakuje dvousettisícovou hranici, i tak ale bývají dlouho dopředu vyprodané.

Největším a hlavním městem této části je Port Moresby, je to také jediné místo, kde mohou přistávat větší letadla. Odsud se pak obvykle pokračuje do nitra ostrova a úzké, ale asfaltové silnice střídají po pár kilometrech od hranic měst zpevněné cesty a po nějakém čase už je potřeba jen věřit řidiči, že ví, co dělá.

Místní neprostupný terén, kde se střídají tropické deštné lesy s vrcholky čtyřtisícovek, využili za druhé světové války dokonce Japonci. Dodnes jsou na poloostrově Gazelle patrné stopy po jejich činnosti. Pod vodou reznou vraky lodí, v džungli není problém narazit na zbytky válečného letounu.

Kousek od města Rabaul si pod zemí Japonci dokonce vybudovali základnu se systémem tunelů – odkryto bylo zatím 170 kilometrů chodeb, jejich délka ale bude ve skutečnosti asi o poznání delší.

I v této části ostrova žijí domorodé kmeny. Ty o existenci moderní civilizace vědí, nicméně svého způsobu života se vzdát nehodlají. Dodnes tak kmen Baining tančí svůj ohnivý tanec a nedaleko města Goroka leží vesnice bahenních lidí, kteří věří na zázračné vlastnosti bahna z řeky Asaro.

Např. bojovníky z kmene Huli proslavila posedlost jejich vlasy. Není divu, že jim britští kolonizátoři přezdívali „wigmen“, parukáři, a že se tato přezdívka ujala. Jejich složité účesy, popřípadě paruky odkazují na jejich postavení uvnitř kmene – účesy nezkušených mladíků mají tvar houby, zkušení válečníci se naopak pyšní účesem do špice.

Některé kultury byly objeveny teprve nedávno a je dost možné, že hluboká džungle dodnes ukrývá kmeny, o kterých zatím nemáme ani tušení. Do roku 1933 si západní svět myslel, že mezi naprosto neobydlené části planety patří i horský hřeben Kuta. Čtyřtisícové výšky a v některých částech roku dokonce i sníh v těch nejvyšších partiích – kdo by tady pak čekal vesnice?

A přeci tu jsou. Jednoduché domky hagenských kmenů, které čas od času vezmou na milost expedici a dovolí jí účast u některých rituálů. Když nechtějí, prostě nic neukážou, když je urazíte, neváhají vás ze své vesnice vyprovodit s lukem a šípy v rukou. S penězi ani platebními kartami u nich nespějete, tohle je totiž jedno z posledních míst planety, kde peníze nemají tu omamnou sílu jako jinde.

Nedávno jsme psali také o luxusních wellness resortech v Thajsku, Zanzibaru, nebo tipech, kam vyrazit na Kubu. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.

>> zpět na hlavní stránku rubriky Exotika

Inzertní sdělení: Tipy na zájezdy za exotikou

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávací zájezdy do netradičních destinací:

Papua – Nová Guinea

Vydejte se s touto expedicí do míst, která jsou téměř nedotčena moderní civilizací. Tajemné rituály a kmeny, které ještě donedávna vyznávaly kanibalismus. Tady se čas zastavil před tisíci lety!

Samoa – Fidži – Vanuatu

Poznejte kulturu melanéských kanibalů i nejkrásnější pláže planety. Tři týdny v jiném světě, uprostřed širých vod oceánů na panensky nedotčených ostrovech, s tím nejlepším servisem a službami.

Bora Bora – nejkrásnější místo planety

Užijte si dva týdny v ráji. Bora Bora byla opakovaně označena za nejkrásnější místo planety. Bungalovy nad průzračnou vodou, palmy a hřejivý písek. Co si přát víc?

Autor: Lucie Štěrbová & ESO travel