Článek
Vyrazit z Pekingu k úseku Badaling (známého i pod názvem Pa-da-ling) je snadné. Půldenní, nebo rovnou celodenní zájezd má v nabídce snad každá zdejší cestovní agentura a cesta k Velké čínské zdi bývá i nedílnou součástí itinerářů klasických poznávacích zájezdů po Číně. Autobus zdolá zhruba osmdesátikilometrovou vzdálenost z Pekingu za pár desítek minut.
Za zážitky se vydejte o kousek dál
Jenže… mezi davy turistů, prodavačů, kteří nabízejí snad vše od hrníčků po trička, a organizovaných skupin studentů se kouzlo této fascinující stavby malinko ztrácí. Pravdou sice je, že právě tady je zeď kompletně zrekonstruovaná a snadno dostupná všem bez rozdílu, pokud ale máte čas, pak se vydejte k úsekům, které jsou méně turisticky exponované a které čínská vláda turistům otevřela až v 80. letech 20. století, aby ulehčila právě úseku Badaling.
K Číně dříve patřily i drobné nohy, takzvané liliové květy: Nejšílenější zkrášlovací rituály planety: Poznejte žirafí ženy i lámání nohou v Číně
Badaling – jeden z nejfrekventovanějších úseků zdi.
Úsek Mutianyu je jen o málo desítek kilometrů dál, turistů je tu už ale o poznání méně. A zeď je pořád v perfektním stavu. V Simatai se vám může stát, že se po zdi budete procházet sami, počítat tady ale musíte s tím, že některé úseky už tady nejsou v ideálním stavu.
Jakou délku má Dračí hřbet?
Velká čínská zeď je největší stavbou lidské historie a čísla, která ji popisují, jsou fascinující. Pětadvacet tisíc strážních věží, tři sta tisíc mrtvých v první fázi její stavby a délka, která se v těch nejstřízlivějších odhadech pohybuje okolo 8860 kilometrů.
| Je Velká čínská zeď vidět z vesmíru? | |
|---|---|
| O pravdivost tohoto tvrzení se dlouhá léta vedly spory. Jak to tedy s viditelností Velké čínské zdi opravdu je? Rozhodně neplatí tvrzení, že by byla vidět z povrchu Měsíce, jak se také dlouhá léta tradovalo. Z oběžné dráhy Země ale zeď opravdu vidět je – což dokazují i satelitní snímky. Neplatí ale tvrzení, že by byla jedinou stavbou, která je z vesmíru vidět, z výšky 320 kilometrů jsou totiž viditelné i jiné lidské výtvory. |
Jak přesně je Velká čínská zeď dlouhá, totiž nevíme. Hlavní „hřbet“ má podle odborníků délku okolo šesti tisíc kilometrů, v některých místech se ale zeď táhne v několika liniích a v posledních letech vědci objevují další a další zbytky zdi v oblastech, kde s ní v prvních odhadech vůbec nepočítali. V roce 2012 se tak objevila zpráva, že zeď možná celkově měří přes 21 tisíc kilometrů! Čínští historikové do této délky nicméně zahrnuli i úseky, ve kterých dnes po zdi není ani památky, ale „prý“ tu kdysi „určitě“ stála.
Prožijte v Číně Super výlet vlakem: Z Pekingu do Tibetu nejvýše položenou železnicí světa
Někde je cesta po vrcholu zdi pořádně náročná.
Velká čínská zeď, které se občas pro způsob, jakým se vine krajinou a „lemuje“ vrcholky kopců a hor, říká i „Dračí hřbet“ začala vznikat už v roce 221 před naším letopočtem. Současnou podobu ale zdi dala až dynastie Ming o téměř dva tisíce let později. První obranné zdi totiž byly často jen valy z udusané zeminy usazené v bednění a osazené kamením. Až později se přešlo ke klasické zděné stavbě.
Stavební materiál: mouka, rýže, kosti…
O stavbě Velké čínské zdi navíc kolují podobné legendy jako třeba o stavbě Karlova mostu. I tady se totiž vypráví, že do malty a dalších stavebních materiálů dělníci přimíchávali mouku a rýži, aby byla zeď pevnější. A pozor – některé zkazky tvrdí i to, že do základů zdi stavitelé přidávali mrtvá těla těch, kteří při stavbě zahynuli.
Někde se zeď táhne v několika liniích.
Zeď byla kdysi branou i hrází. Chránila čínskou říši před nájezdy kočovníků a barbarů. Kromě samotné zdi, která místy měřila i deset metrů, ji tvořilo ještě zázemí pro vojáky – skladiště, kasárna, spojovací chodby uvnitř zdi a v neposlední řadě i strážní věže. Ty od sebe měly být v ideálním případě vzdálené na dostřel dvou šípů, v některých hůře dostupných oblastech jsou ale vzdálenosti mezi věžemi i osmnáct kilometrů. Celkem je pak těchto věží okolo pětadvaceti tisíc.
Velká čínská zeď přečkala věky. Neznamená to ale, že je v perfektním stavu. Spíše naopak. Reprezentativní jsou spíše jen turistické úseky, 75 % zdi je pak v opravdu tristní kondici. V odlehlých oblastech ji místní dokonce rozebírají na stavbu svých domů. I tak ale zůstává symbolem Číny – mimochodem odkaz na ni najdete i v čínské hymně – a jedním z největších turistických taháků planety.
Inzertní sdělení: Poznejte Čínu a její památky!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky zájezdů do Číny:
Historické památky Xi’anu a Pekingu, přírodní divy Guilinu, moderní tváře Šanghaje a Hongkongu. Maximum Číny za pouhé dva týdny. A podíváte se i na Velkou čínskou zeď.
Vydejte se na unikátní dvoutýdenní cestu nejvýše položenou železnicí světa. Prohlédnete si Peking, jeho památky a pak se vlakem vydáte do Tibetu, kde poznáte třeba všechna tajemství Lhasy.
Poznejte Čínu naprosto netradičně z paluby lodi. Podíváte se do hlubokých údolí, spatříte chrámy na skalách a na vlastní oči spatříte i největší přehradu světa – Tři soutěsky.
Čtěte dále:
Přečtěte si také o Dračí zátoce, o nejlepších zoo planety nebo o opomíjené Západní Austrálii. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán
Velká čínská zeď je jedním z největších taháků Číny.
Badaling – jeden z nejfrekventovanějších úseků zdi.
Někde je cesta po vrcholu zdi pořádně náročná.
Někde se zeď táhne v několika liniích.
Anketa
Velká čínská zeď v legendách
Velká čínská zeď je symbolem Číny a zároveň součástí velké části čínského folklóru. Odkazy na ni se objevují v příbězích, v pohádkách, v legendách. Jsou jich stovky, některé známější, jiné téměř neznámé. Jedním z nejznámějších příběhů je ten o 99 999 cihlách v průsmyku Jiayuguan.
Příběh vypráví o tom, že jeden z dělníků propočítal, že na stavbu tohoto úseku zdi bude zapotřebí 99 999 cihel. Hlavní dozorce mu přirozeně nevěřil a vsadil se, že cihel bude nakonec jiný počet. A pokud bude mít pravdu, pak budou všichni dělníci odsouzeni ke třem letům těžkých prací.
Stavba pokračovala a použito nakonec bylo 99 998 cihel. Ta poslední zbývající pak měla být důkazem dělníkova omylu. Dělník nicméně prohlásil, že tato cihla ve skutečnosti celou zeď podpírá a její odstranění by mělo za následek zborcení zdi. S cihlou tak nikdy nebylo pohnuto a dodnes si ji můžete prohlédnout v jedné ze strážních věží.
