Článek
Nerad sedím doma. Přes svátky dvojnásob. Když se naskytla šance strávit Velikonoce v Libanonu, váhal jsem asi tak dlouho, jako pilot formule, kterému nabídli vyzkoušení nového monopostu. Jak už ukázala minulost, klidná situace v Bejrútu není něčím samozřejmým. Je to rok a půl, kdy se Bejrút naposledy otřásl výbuchy. Tehdy útočil Islámský stát na šíity před mešitou a v pekárně. Připravil o život 43 osob. Nyní je však Bejrút tak klidný, jak jen dokáže být.
Místní mají pořekadlo: „Zhodnoťte aktuální situaci v Izraeli a Sýrii, vydělte ji dvěma a taková nějaká nálada bude obvykle panovat u nás v zemi.” Všichni svorně věří, že z bezpečnostního hlediska už se bude situace v Sýrii jen zlepšovat. Jedním dechem ale dodávají, že z jejich severovýchodního souseda se nestane spořádaný stát ze dne na den. Ba ani z roku na rok.
Obstojíte i s dolary
Když přiletíte do Bejrútu, objevíte se na letišti evropského standardu. Jako první se možná podivíte tomu, že vedle sebe v pohodě postávají tradiční taxikáři a řidiči alternativní služby Uber. Za jízdu na letiště či z letiště se jednoduše platí příplatek a nikdo si nestěžuje. Turisté však nemusí nutně měnit hned na letišti své peníze na libanonské libry, americké dolary totiž berou takřka úplně všude. Sem tam vás někde o nějakou tu korunu na přepočtech natáhnou, ale to je klasické penále za to, že nerespektujete základní cestovatelskou zásadu.
Ceny hotelů v Bejrútu nejsou nikterak vysoké. V čistých hotelech se ubytujete bez potíží už od tisícikoruny, pokud jste zvyklí na vyšší standard, najdete ho přibližně kolem sta dolarů na noc, tedy přibližně 2500 korun. Ve městě samotném žije zhruba 400 tisíc lidí. Pokud byste však počítali Bejrút i s přilehlými konglomeracemi, dostanete se bohatě přes 1,5 miliónu osob. Těžko však jasně říci, jaké procento celkové populace to ve skutečnosti je. Kolik obývá Libanon lidí, totiž ve skutečnosti nikdo přesně neví. Vlastně dost možná ani přibližně.
Uprchlický problém
Oficiální čísla Spojených národů hovoří o více než jednom miliónu syrských uprchlíků na libanonském území. Místní se však těmto číslům zcela nepokrytě vysmívají. Podle jejich odhadů, a to se prý ještě drží docela po zemi, aktuálně pobývá v zemi zhruba 2,5 miliónu syrských uprchlíků. Přidejte k tomu ještě pár set tisíc těch palestinských a nemusíte být zrovna špičkoví matematici, abyste si spočítali, že se na území Libanonu nachází skoro stejně uprchlíků jako samotných Libanonců. A to je něco, co k pohodě v zemi samozřejmě nepřidá.
A zrovna v tu chvíli, kdy už se začnete nad touto problematikou zamýšlet až přespříliš, udeří vás do nosu neskutečně intenzivní vůně. Pokud půjdete takříkajíc za nosem, kroky vás dovedou do známé čtvrti Hamra, kam se chodí stravovat všichni milovníci street-foodu. Pokud chcete ochutnat nejlepší shawarmu ve svém životě, pravděpodobně vás někdo dříve nebo později pošle do restaurace Barbar. Tam se vám v přepočtu za 260 korun dostane mega pokrmu, který bez potíží zasytí celý pár či totálně utlumí i toho největšího jedlíka.
Hummus, víno a jogging
Libanonská gastronomie je vůbec samostatnou kapitolou. Zdejší kuchyně je bohatá, čítá mnoho zeleniny a neobejde se bez všudypřítomného arabského chleba a hummusu. Hodně hummusu. Ten totiž dostanete s trochou nadsázky, i když si jen ve stánku koupíte coca colu. Jí se všude a skoro ke všemu.
Čerstvá zelenina jako ředkvičky, mladá cibulka a další doplňují každý chod. Teplé pečivo plněné masovou fáší a nejrůznější sladké dezerty plné sirupu a pistácií pak dokonají dílo zkázy. Aspoň, že po místním skvělém červeném víně slehne trochu rychleji.
Hlavně si po jídle nelehat do postele. Krátká procházka po Bejrútu člověku řekne o městu mnohé. Když se prochází po městě místní, obvykle tak činí po několikakilometrové promenádě podél moře. Někteří se koupou, jiní jen sluní na známých Holubích skalách. Jogging je zde něčím tak normálním, jako vysedávání v hospodě v naší krajině. Místní podmínky k tomu ale doopravdy vybízejí.
Matějská pro odvážné
Krásný je i areál Americké univerzity, jejíž vysoké představitele militantní organizace Hizballáh v minulosti unášela jako na běžícím páse. Tato malebná univerzita však měla mnoho slavných žáků - jen namátkou - matematiku zde vystudovala i slavná architektka Zaha Hadid.
Poté, co si vaše dušička odpočine v tomto zeleném ráji uvnitř velkoměsta, nadejde čas vyzkoušet asi nejadrenalinovější zážitek vůbec. Jízda na ruském kole v maličkém zábavním parku Beirut Luna Park je zážitkem pro ty, kteří mají za to, že starý neznamená nebezpečný. Když se ale překonáte, tak výhled stojí za to.
Když však malý kousek od promenády procházíte kolem budovy bývalého hotelu Holiday Inn, zamrazí vás. I čtyřicet let poté, co zde řádila libanonská občanská válka, totiž až nepříjemně připomíná hrůzy, které se tu děly. Tehdy nejrůznější bojové frakce obsazovaly nejvyšší budovy ve městě a teprve rok funkční Holiday Inn byl v roce 1975 jednou z nich.
Mix zničených a hypermoderních budov
Právě tento hotel byl jednou z nejvýznamnějších budou v tzv. bitvě hotelů, kdy právě tyto budovy sloužily jako úkryty ostřelovačů a byly často cílem těžké vojenské techniky. I proto dnes stále můžete v hotelu vidět obrovské díry, které zde výstřely zanechaly. Nyní v pozůstatcích 26patrového hotelu, z jehož střechy bylo na ulici shozeno velké množství lidí, sídlí libanonská armáda. Historie zde stále přežívá v hodně syrové podobě.
Přesto jen o několik desítek metrů dále uvidíte hypermoderní budovy, za které by se nemusela stydět ani Dubaj. Nákupní středisko ABC plné západních značek by s klidem zapadlo do těch nejmodernějších metropolí a některé architektonické výstřelky ve městě fotoaparáty turistů lákají snad úplně cíleně. A jen kousek vedle spatříte budovy, které jakoby vypadly z uzavřené zóny Černobylské jaderné elektrárny. Pripjať jako vyšitá.
Je to právě tato kombinace starého a zničeného s novým a futuristickým, co tvoří výjimečné kouzlo města, které si už v 15. století před naším letopočtem oblíbili staří Féničané.
Libanon - to není jen Bejrút
Bejrút je bez nejmenších pochyb městem obřích kontrastů. Skutečnost, že se v jeho okolí však nachází i množství dalších turistických lákadel, z něj dělá velmi zajímavou destinaci budoucnosti. Po spuštění sezónní linky Českých aerolinií na konci května půjde jistě o jednu z nejzajímavějších destinací, kam půjde z Prahy létat přímo.
Během návštěvy Libanonu jistě nesmíte vynechat prohlídku několika výborných vinařství, projít si obří jeskyni Jeita, podívat se na vlastní oči na tisíce let staré cedry či navštívit jedno z nejdéle trvale osídlených měst na planetě Byblos. Ale o tom zase až příští týden.
Jak do Libanonu
Mezi Prahou a Bejrútem funguje sezónní linka aerolinek ČSA, která je v provozu od konce května do poloviny října, přesně od 31. května do 15. října. Sezónně se však objevují i lety kolem tradičních svátků, jako jsou Velikonoce či Vánoce.
Na lince operuje pět zpátečních letů týdně, odlety z Prahy jsou v pondělí, středu, čtvrtek, sobotu a neděli večer, odlety z Bejrútu na druhý den, tj. pondělí, úterý, čtvrtek, pátek a neděli v brzkých ranních hodinách.
Jednosměrné letenky začínají přibližně na pěti tisících korunách, zpáteční pak zhruba na dvojnásobku včetně letištních poplatků.