Článek
Dodnes tu můžeme obdivovat řadu šlechtických sídel - počínaje hradními zříceninami Litic a Potštejna přes zámek doudlebský až po Častolovice.
Potštejn je tradičním a oblíbeným turistickým cílem. Málokdo však ví, že kromě hradní zříceniny, tyčící se majestátně na ostrohu nad městečkem, tu stojí i zámek.
Jednopatrová čtyřkřídlá budova s vysokou mansardovou střechou a vnitřním, téměř čtvercovým nádvořím, se přitom nachází přímo v centru Potštejna. A to už od konce 18. století. V letech 1749 až 1755 ho nechal podle vlastního návrhu postavit hrabě Jan Ludvík Harbuval Chamaré.
V dosavadní více než 250leté historii ale zámek nikdy nebyl přístupný veřejnosti. Změnu přinesl až loňský červenec, kdy se první návštěvníci vydali na prohlídkový okruh o pěti místnostech a zámecké kapli Nejsvětější Trojice. Letos ho rozšíří zrekonstruovaný mramorový sál se vzácným rokokovým stropem.
Odboráři udělali z kaple kancelář
Otevření předcházely roky dřiny a nemalého úsilí o záchranu barokní památky, která stála na pokraji zkázy. První etapou devastace bylo znárodnění podle Benešových dekretů v roce 1945 a rozhodnutí umístit sem školicí a ubytovací středisko ROH (Revoluční odborové hnutí).
Změnu nepřineslo ani období po listopadu 1989, které v případě potštejnského zámku znamenalo pouze nejasné majetkové poměry a nekalé úmysly spekulantů. Zámek pustl a hyzdil centrum městečka.
Naštěstí v roce 2003 objevili manželé Lenka a Zdeněk Nováčkovi na internetu inzerát a k prodeji nabízený zámek i zdejší prostředí je natolik oslovily, že se rozhodli nemovitost koupit. "Jsme velcí fandové historie a myslíme si, že každý by měl v životě udělat podobný skutek, aby zůstalo něco pro další generace," komentuje toto rozhodnutí Zdeněk Nováček. "Na počátku obnovy byl stav zámku opravdu tristní.
Nedochovaly se ani jedny z původně pětadvaceti kachlových kamen. Ze zámecké kaple byla ředitelna, kvůli zavěšení litinových radiátorů se provrtával mramor," připomněla kastelánka Jana Myšáková. Velké sály byly přepaženy příčkami, zdi do 1,5 metru natřeny emailem, podlahy pokrývala vrstva betonu.
Nábytek podle fotografie
"Před zpřístupněním zámku bylo nutné nejen všechny místnosti rehabilitovat architektonicky, ale také je něčím vybavit. Záměrem bylo vrátit na zámek původní inventář. Dohledával se podle archivních dokumentů, ale i díky vstřícnosti manželky posledního majitele Františka Dobřenského, která žije v Bonnu.
Zaslala nám několik fotografií, podle nichž pak bylo možné nábytek instalovat," prozradila kastelánka a dodala, že mobiliář zapůjčil Národní památkový ústav, ale i pražské zemědělské muzeum a Muzeum Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. "Návštěvníci oceňují rodinný charakter zámku, který je vkusný, bez extravagancí a kašírování," míní J. Myšáková.