Do Kuksu za vinohrady a Bohyní vína

Alespoň to vyplývá z dochovaných záznamů, v nichž se píše: „Hrabě Špork se probudil na svém panství v Kuksu a šel se projít do svého vinohradu.“

„Kde přesně Šporkův vinohrad stál, se neví, ale muselo to být někde poblíž,“ tvrdí majitel současné kukské vinice Stanislav Rudolfský. Nápad se zrodil na přelomu milénia a v roce 2005 došel naplnění, když se v lokalitě zvané Nad zámkem podařilo vinohrad obnovit.

A ačkoli plochou necelého půlhektaru patří spíše k menším, málokdo ve východních Čechách neslyšel o kukském vinobraní, kde teče víno po kamenných schodech a lidé se v něm mohou takřka umývat. Podobně jako za časů hraběte Šporka.

Kukský vinohrad, jenž se stal první oficiálně zaregistrovanou vinicí v Královéhradeckém kraji, patří pod společnost Vinné sklepy Kutná Hora. „To už je relativně velká vinařská firma. Celkem máme čtyřiapadesát hektarů vinohradů, většinu v Kutné Hoře a jejím okolí,“ vysvětluje Stanislav Rudolfský. Mezi kutnohorskými vinicemi je rovněž jedna půlhektarová, jež se nachází přímo pod chrámem svaté Barbory.

V popředí svah s vinohradem, v pozadí kukské údolí s vesničkou a nádherná budova hospitalu na protějším kopci. Do Kuksu turisté a cestovatelé přijíždějí především za touto významnou barokní památkou a chtějí si také jistě prohlédnout slavné sochy Ctností a Neřestí či nedaleký Betlém z dílny barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

Ale vyplatí se vydat se sem i za vínem. A nejen z důvodů, které jsme již zmínili výše. Rudolfští totiž pro svoji rodinnou vinici stále přicházejí s něčím novým. Vede tudy naučná vinařská stezka, kde se návštěvníci mohou o vinařství mnoho dozvědět.

Přístupný je také altán, jenž je do vinice umístěný a odkud je překrásný pohled do okolí. Obdivovat lze od loňského října také sochu zvanou Bohyně vína, kterou pro zdejší vinohrad vytvořil akademický sochař Petr Novák z Jaroměře. Mimochodem, největším vzorem tohoto autora je samozřejmě Matyáš Bernard Braun.

„Chtěl jsem to tady nějakým způsobem zkrášlovat. A když se zkrášluje na Kuksu, tak vás nutně musí napadnout, že by tu mohla stát i nějaká socha,“ říká Stanislav Rudolfský.

Jeho přítel Petr Novák k tomu dodává: „Víno a kámen patří odpradávna k sobě. V Evropě už od antiky přetrvává vinařství i sochařství. Viděl jsem v Olympii pozůstatky ateliéru slavného sochaře Feidia, který byl autorem dnes už neexistující gigantické sochy Dia Olympského. Jednoho ze sedmi divů světa. A z jeho tamního působení se dochoval jen keramický pohár, na němž stálo: ‚Patřím Feidovi‘. To je jediné, co zůstalo v Olympii po tom geniálním umělci.“