Hlavní obsah

Do Prahy má přicestovat část osmého divu světa

Právo, PUR

Je to světový unikát. A navíc se kolem něj ještě čekají nová překvapení – to až se podaří odkrýt i samotnou hrobku prvního svrchovaného čínského císaře Čchina (259–210 př. n. l.), který po sobě u starobylého Si-anu v centrální provincii Šen-si zanechal slavnou terakotovou „podzemní“ armádu.

Foto: Profimedia.cz

Početná terakotová armáda má tisíce členů.

Článek

Jedinečné dílo, označované často za osmý div světa, vzniklo jako mohutná osobní stráž, jež měla chránit císařův posmrtný život a zároveň střežit bezpečnost mauzolea. Armádu náhodou objevili místní vesničané při kopání studny právě před 40 lety – v březnu 1974. Ukázalo se, že narazili na jeden z nejúžasnějších nálezů 20. století. V roce 1987 se dostal na listinu kulturního dědictví UNESCO.

V bojovém střehu

Jde o téměř 8000 soch vojáků a koní z pálené hlíny, přes 100 dřevěných dvoukolových vozů a více než 40 tisíc bronzových zbraní. Vše v hloubce skoro pět metrů ve třech jámách o rozloze dvou hektarů. Největší je první šachta se 6000 vojáky a koňmi.

Foto: Profimedia.cz

Každý voják terakotové armády je vzácným originálem.

„Při pohledu na vojáky tu návštěvník cítí, že stanul tváří v tvář vojenským oddílům připraveným k boji. 210 mužů ve třech prvních řadách drží v rukou luky a šípy, na zádech mají toulce. Tvoří zřejmě bojový předvoj. Za nimi následuje 40 oddílů pěšáků a dvoukolových vozů. Na obou křídlech jsou zajišťovací vojenské oddíly, totéž poslání plní tři zadní řady vojáků. Seřazené, vzorně vyrovnané a k boji připravené vojenské šiky připomínají rozsáhlé bojiště s řinčením zbraní a s ohromnou vůlí císaře Čchin Š’-chuanga sjednotit zemi,“ líčí úchvatný zážitek publikace Světové kulturní a přírodní dědictví v Číně, vydaná pražskou ambasádou.

Tajemná hrobka

Loni si terakotovou armádu přímo v Si-anu prohlédlo pět miliónů turistů. Posledním VIP hostem byla minulý týden v pondělí Michelle Obamová s dcerami a se svou matkou. Podzemní palác a terakotová armáda se nacházejí jeden a půl kilometru od sebe, ale zatímco sochy z pálené hlíny už mohou turisté obdivovat, hrobku prvního císaře ve tvaru pyramidy dosud halí tajemství. Na úpatí hory Li-šan ji stále ještě kryjí upěchované vrstvy hlíny a zeleň. Archeologický průzkum pokračuje.

Kdykoliv se Čína odhodlá část vzácného terakotového pokladu zapůjčit k výstavě do zahraničí, je z toho kulturní senzace. Poprvé mělo to štěstí Britské muzeum v období 2007 až 2008. V ČR byla jedna podobná výstava v roce 2009, ale to šlo o kopie bojovníků, které jinak běžně obíhají po světových metropolích. Jsou sice věrné, ale jsou to prostě repliky – originálům se nevyrovnají.

V blízké budoucnosti má dorazit do Prahy dvojice pravých terakotových skulptur. Promluvila o tom velvyslankyně Číny Ma Kche-čching k příležitosti letošního 65. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Prahou a Pekingem. Přesný termín a místo unikátní výstavy je zatím v jednání.

Povede-li se výstavu dohodnout, naskytne se Čechům i turistům jedinečná příležitost vidět čínský poklad na vlastní oči. I když každé srovnání trochu pokulhává, z čínské strany jde o významné kulturní i diplomatické gesto: tak trochu jako by Česko půjčilo do ciziny na výstavu část korunovačních klenotů. Pojištění terakotových artefaktů bude tedy nepochybně astronomické.

Související články

Proměnlivá tvář nejdelší stavby světa

Velká čínská zeď patří k nejnavštěvovanějším památkám světa, pro Čínu je turistickým esem. Kolem její výstavby vznikla řada legend a také otazníků. Ty se...

Výběr článků

Načítám