Článek
Kam se rozhodnete vyrazit jako první, záleží čistě na vašem vkusu a touze po poznání. Pravděpodobně ale při cestě do hlavního města dorazíte do centra k přístavu, kde uvidíte mohutné kamenné zdi hradu Neratzia.
Jestli vás stavba zaujme natolik, že zatoužíte vidět víc, musíte přes hlavní cestu k Hippokratovu platanu, od kterého po mostě zamíříte do poměrně skromně vypadající brány.
Po průchodu branou a zaplacení tří eur se přesunete o několik stovek let v čase zpět, konkrétně na konec 14. století. Tehdy to tu samozřejmě vypadalo jinak — z pevnosti nebyly trosky a na věžích lelkovali vojáci připraveni bojovat proti Turkům nebo Egypťanům.
K vidění jsou dnes středověké pozůstatky pevnosti, ale také antické památky, střílny pro děla i děla samotná. V hradu se můžete pohybovat prakticky bez neomezení.
Odvážnější návštěvníci nevynechají chodby v hradbách. Musíte si tu ale dávat pozor, kam šlapete a použít raději roušku. V chodbách je totiž nepříjemný zápach. O poznání lépe vám bude na hradbách, kde se rozhlédnete po přístavu nebo březích Turecka.
Jakmile skončíte s prohlídkou, po mostě se dostanete zpět k Hippokratovu platanu, který je podle odborníků jedním z nejstarších v Evropě. Jeho stáří odhadují na 1000 – 2000 let. Mohutný kmen stromu je značně poškozený a větve jsou podepřeny lešením. Přesto se zatím stále zelená. Legenda praví, že strom zasadil sám řecký lékař Hippokrates, který pod ním vyučoval své žáky.
Hlavní město ostrova Kos s asi 12 tisíci obyvateli toho nabízí mnohem více. Tmavě modré čisté moře láká milovníky pláží, přístav zase fandy lodí a člunů. Centrum města zve turisty do taveren, restaurací a barů. Nechybí ani muzea a antické památky, kterými je Kos doslova posetý.
Jestliže se postavíte čelem k Hippokratovu platanu, uvidíte po své pravé ruce rozlehlé archeologické naleziště - Agoru. Bylo odkryto po zemětřesení v 1. polovině 20. století. Z areálu určitě stojí za zmínku chrám Afrodity z 2. století před naším letopočtem. Zbytky Agory patřily především do hospodářského a společenského centra tehdejší doby.
Když se vypravíte dále do vnitrozemí, zanedlouho narazíte na náměstí s Defterdarovou mešitou z 18. století. Dámy zase jistě potěší mnoho kaváren a hlavně tržnice, která celému náměstí dominuje. Nakoupit se v ní dá opravdu vše, od potravin a kosmetiky, přes turistické suvenýry až po stříbro.
Až nasytíte své žaludky a naplníte nákupní tašky, budete mít jistě dostatek sil na procházku o několik ulic dál. Mezi městskou zástavbou plnou bílo modrých nízkopodlažních domů objevíte další archeologické naleziště.
V průvodcích se areál jmenuje Západní vykopávková oblast. Historici ji zařazují do 3. až 2. století před naším letopočtem. K vidění je tam částečně nymfeum – lázeňské zařízení obložené mramorem. Při cestě mezi zbytky antických staveb narazíte také na gymnasion se znovuvztyčenými sloupy. Gymnasion bylo sportoviště, podle kterého je dnes pojmenovaná gymnastika.
Pro samý obdiv všech těch stařičkých sloupů a staveb si nezapomeňte všimnout, po čem vlastně šlapete. Na mnoha místech totiž budete mít pod nohama mozaiky vykukující z ochranné vrstvy písku.
Od Gymnasionu stačí jen přejít přes hlavní ulici a můžete nahlédnout do divadla. Konkrétně římského z 2. století. Zavede vás k němu cypřišová alej. V tak trochu strohém Odeonu se i dnes konají koncerty a představení.
Pod mramorovým hledištěm je nejen zázemí divadla, ale také výstava o historii tohoto místa. S trochou fantazie není složité si představit, jak Odeon vypadal dávno předtím, než sem začaly proudit davy zvědavých turistů.