Drábské světničky: Skalní říše zahalená oparem tajemství

Cestiček do skalního hradu vede několik. Asi nejpříjemnější, pro ty, kteří neholdují dlouhým výšlapům, je od místa zvaného Krásná vyhlídka. Dostanete se tam pohodlně autem od obce Zásadka a Mužský.

Cestou si všimněte, jak vás při příjezdu sledují ostřížím zrakem pštrosi a koně. Zaparkovat je možné u penzionu. Tam najdete také podrobné turistické informace.

Příhrazské skály, ve kterých kromě Drábských světniček najdete také zříceniny skalních hradů Klamorna, Hynšta a Stará Hrada, jsou doslova protkány turistickými trasami rozmanitých barev. Okolo vede také cykloturistická trasa.

Pokud půjdete od rychlostní silnice nebo nádraží, připravte se na pořádný výšlap do kopce. Jak jinak — hrady se vždy tyčily nad okolním terénem.

Ať už vás nohy povedou kteroukoliv trasou, určitě se projděte takzvaným Studeným průchodem. K tomu vás dovede turistický rozcestník. Je to ani ne dva metry široký průchod mezi obrovskými skalními stěnami, ve kterém se i ve velkých letních vedrech ochladíte.

Lehké to se zvládáním zdejšího terénu jistě neměli ani stavitelé ve 13. století. Ti museli kromě vytesání několika světniček do pískovcových skal také na jejich vrcholy dopravit mnoho dřeva na střechu, ale i na roubenky, aby měli obyvatelé kde složit hlavu.

Podle některých zpráv byl prostor mezi skalami pokryt dřevěnou podlahou. Ta pochopitelně zmizela v propadlišti dějin a zbyly pouze jednotlivé světničky, u kterých, kromě jedné, není známa přesná funkce.

Jediná světnička, u které lze s velkou pravděpodobností určit, k čemu sloužila, je kaple. Příchozí se do ní dostanou po několika schodech a úzkým průchodem mezi skalami. Poznáte ji ale hlavně tím, že vchod je opatřen mřížemi, které se nezamykají.

Biblické výjevy byste hledali marně, na zdech se pouze dočtete, kdo koho miluje a kdo toto místo kdy navštívil. Rozpoznat jde ale kamenná lavice a oltář, k němuž vedou pouhé tři schody. Kaple byla objevena po 1. světové válce.

Ve vedlejší místnosti, která možná patřila knězi, je dnes táborové ohniště a nepořádek od kempujících turistů, kteří zneužívají toho, že je hradní komplex nepřetržitě otevřený.

Dřívějším obráncům skalního hradu sloužila k obraně velká roubená věž, jejíž zbytky jsou patrné na nejvyšším bodě skalního komplexu. Nejen z jejich oken či cimbuří měla posádka rozhled do širokého okolí a na důležitou cestu vedoucí údolím Jizery.

Minulost tohoto místa kdysi ovlivnili také husité. Drábské světničky byly totiž pravděpodobně po svém zániku obnoveny právě v době husitských válek. Po zničení nedalekého kláštera je zřejmě obývali až do proslulé bitvy u Lipan. Jiné teorie, odvolávající se na katolickou kapli, ale tvrdí, že světničky byly katolickou oporou proti kališnickému Valečovu. Hrad byl takřka nedobytný.

Stavba poté postupně zanikala, fungovala už jen jako úkryt pro vojáky či vesničany v období třicetileté války, ale i obou válek světových. O původních majitelích hradu se téměř žádné informace nedochovaly.

Jak už bylo zmíněno, hrad je přístupný neustále. Vstup vede skrze dřevěný domek, který kdysi zřejmě sloužil jako pokladna. Cestovatelům je před vstupem do komplexu k dispozici posezení s několika málo informačními tabulemi. Na jedné z nich se návštěvníci mohou dozvědět, že název Drábské světničky souvisí s domněnkou, že se zde ukrývali drábové – loupežníci.

Že nejde o typický hrad, je jasné na první pohled. Projít všemi světničkami s výhledem na letiště, Bezděz nebo Ještěd, dá zabrat i mladým nohám. Desítky strmých schodů a úzké uličky, které při sebemenším dešti či sněžení kloužou, nejsou pro každého návštěvníka.

S pečlivým rozmyslem by se na tuto túru měli vydávat rodiče s malými dětmi nebo lidé se psy. Co zřícenině hradu chybí, je alespoň krátký textový průvodce v jednotlivých částech komplexu.