Článek
Pavlov, kam před téměř třiceti tisíci lety přišli první lovci mamutů, což dokládají četné nálezy děl pravěkých umělců, se rozprostírá mezi mnoha krásnými vinicemi v chráněné oblasti Pálavy, čemuž odpovídá rozmanitost horské flóry.
Děvičky nad Pavlovem
Romantické kouzlo obce ještě umocňuje nedaleký hrad Děvičky, jehož zřícenina se vypíná nad Pavlovem a vinicemi. Byl založen počátkem 13. století jako strážní zeměpanský hrad. I jeho historie byla bohatá. Král Jan Lucemburský ho dal do majetku Lichtenštejnům, kteří přistavěli hradu dělovou baštu. Posléze přechází do rukou Ditrichštejnům. Krušné časy nastaly za třicetileté války, kdy ho vyplenili Švédové. Koncem 18. století je hrad opuštěn a chátrá.
Děvičky mají i svou temnou pověst. Říká se, že Moravou projížděla dcera tatarského chána doprovázena dvěma dvorními dámami a na Děvičkách našla útočiště. Hradní pán byl natolik uchvácen bohatstvím vznešené cizinky, že se rozhodl ji i s jejími společnicemi zabít a jejich těla vyhodit do propasti pod hradem. Druhého dne však zjistil, že mrtvé dívky zkameněly a ční do kraje jako němá výčitka. Šlechtický vrah nakonec zešílel. Odveta chána byla krutá.
Věstonická Venuše
Náměstíčko obce pod hradem tvoří řada gruntů s barokními štíty sklepních domů, které pocházejí ze 17. až 18. století. Symbolem Pavlova je i kostel sv. Barbory z konce 16. století. Malebná obec si uchovala svůj historický charakter až do dnešních poněkud hektických dnů.
Hned pod mohutným kostelem najde návštěvník to, co tady prostě nesmí chybět, a tím je Obecní vinotéka s historickým sklepem, která nabízí rozmanitou ochutnávku vín pavlovských vinařů.
Velkým hitem jsou tady kola. Tento poměrně příjemný dopravní prostředek umožní lehce překonat jen několikakilometrovou vzdálenost za historickými zajímavostmi jako do nedalekého Lednicko-valtického areálu, Věstonic nebo Mikulova.
Ornitologická rezervace
Za krásných letních dnů musí být pobyt u Novomlýnské nádrže velmi příjemný. Přilehlý kemp slouží především milovníkům jachtingu, a tak v malém přístavišti kotvilo několik jachet. Kdo nevlastní loď, může se na jezero vydat i ve šlapadle. Novomlýnská nádrž (vlastně jsou to nádrže tři, Mušovská, Novomlýnská a Věstonická) byla vybudována v druhé polovině 20. století na místě lužních lesů.
Pro rybáře i jachtaře je rájem právě Novomlýnská. Z její hladiny dodnes ční zřejmě jako památka na lužní lesy torzo mrtvého stromu, což trochu působí psychedelicky. Věstonická je ornitologickou rezervací. V Mušovské nádrži zůstal na vodní ploše památeční a nejspíš i opuštěný kostelík.
Světově známé Dolní Věstonice jsou od Pavlova vzdáleny pouhé tři kilometry. Obec leží na staré obchodní cestě z Rakouska na Moravu. Proslula slavnými archeologickými nalezišti z pravěku, především však ojedinělým objevem sošky ženy z pálené hlíny známé na celém světě jako Věstonická venuše (1925).
Autorem nálezu byl Karel Absolon, který tady archeologicky kutal několik let. Hned u náměstí stojí nevelké muzeum, které na maličké ploše celkem názorně seznamuje návštěvníky s dobou kamennou a lovci mamutů (20–30 tisíc let), tak jak je máme v představě z úžasných kreseb Zdeňka Buriana a poutavých knih Eduarda Štorcha.
Dolní Věstonice prosluly především objevem sošky ženy z pálené hlíny známé jako Věstonická venuše (1925)
Samozřejmě nechybí ani slavná soška (replika). Za prohlídku stojí i věstonický Kalendář věků, který se nachází na severním úpatí Pavlovských vrchů. Označení turistického ukazatele byste hledali marně, a tak mohu prozradit, že se vydáte po silnici zpět do Pavlova až na konec Věstonic, za hospodou U Langrů. Je to významná geologická lokalita, která obsahuje pohřbené půdní horizonty z období teplejších výkyvů poslední doby ledové.
Proto je toto místo nazýváno výstižně Kalendářem věků. I laik okamžitě pochopí. S Věstonicemi a vůbec s jižní Moravou je neodmyslitelně spojena řeka Dyje. Kdo by si představoval dravou a průzračnou řeku z dob dávno minulých, bude velmi zklamán, neboť Dyje dnes je brčálově zelená voda vlévající se do brčálově zelené Novomlýnské nádrže.
