La Grace, korzárská loď plující pod českou vlajkou na stěžni

S myšlenkou postavit repliku historické lodě přišla parta nadšenců v čele s námořním kapitánem Josefem Dvorským a Danielem Roseckým před sedmi lety. Prvním krokem bylo vybrání typu historické lodě. Po delších úvahách vyhrála loď korzára Augustina Heřmana.

„Stavět třeba Santa Marii by byl pro Čecha nesmysl, ty jsou už dvě. Tak nás napadla loď La Grace, která je přes postavu Augustina Heřmana spjatá s Čechami, a to rozhodlo,“ popisuje Josef Dvorský.

Pět let trvaly přípravy a dva roky vlastní stavba plachetnice. Ta byla rozdělena na dvě části. Od paluby dolů loď vznikala v Egyptě, v loděnici, kde se lodě stále stavějí původní technikou. Část od paluby nahoru, například stěžně, ráhnoví nebo kormidlo, byla tvořena českýma rukama.

„Paluba, kajuty a podpalubí jsou ze dřeva skandinávských stromů, nosné prvky z afrických stromů, mezi dřevěnými díly venkovní části lodi je natlučená bavlna, která funguje jako těsnění – tak jak tomu bylo v minulosti. Kladky, stěžně a ráhna jsme si vyrobili sami ve Valašském Meziříčí a lanoví a provazy jsou z Bolatic na severní Moravě, plachty jsou z Polska,“ vypočítává kapitán.

Na stavbě se v průběhu všech prací vystřídalo asi 300 lidí, někteří pracovali jen pár dní, jiní se vraceli opakovaně. „Abychom práci urychlili, koupili jsme dělníkům v Egyptě na některé pomocné práce elektrické nářadí, většina z nich protestovala, pak ale pochopili, že i když ruční práci na lodi neošidí, urychlí například přípravy dřeva,“ dodává.

Práce na lodi skončily přesně dva roky od zahájení stavby dne 5. 12. 2010. Loď byla spuštěna na moře a proběhlo pár testovacích plaveb. V tu dobu v Egyptě začaly nepokoje a situace se každým dnem zostřovala. Kapitán Josef Dvorský proto loď ukotvil v relativním bezpečí přístavu a vrátil se zpět do Čech.

„Plavba přes Suezský průplav v tu dobu nebyla kvůli počasí přijatelná, museli jsme počkat na jaro, až se ve Středomoří oteplí a moře se zklidní,“ dodává. S příchodem jara se vydal kapitán se svou posádkou zpět do Egypta, nalodili se a vypluli do Atén. Tam dorazili během konce dubna letošního roku. Prvního května byla loď v bezpečí aténského přístavu pokřtěna, dostala jméno La Grace.

„Každá korzárská loď má své tajemství a La Grace ho má ukryté ve svém jménu. Je to tajemství Augustina Heřmana a je velmi chytré,“ popisuje kapitán.

La Grace je možné z francouzštiny přeložit například jako Milost, v angličtině kromě jiného znamená Půvabná. Odborníci se však domnívají, že výběr jména je v tomto případě složitější. Podle nich jde o složeninu francouzského a anglického tvaru a kombinace je vymyšlena tak chytře, že nepatrnou změnou ve jménu se změní celý jeho význam. A právě toho korzár často využíval.

„Augustin Heřman byl obchodník i korzár v jednom. Pokud jeho loď plula za obchodem, jmenovala se La Grace, přeměnou jednoho písmena se proměnila v loď korzárskou a její jméno bylo v kontextu loupežných přepadení velmi výstižné. A právě ta změna písmene je tajemstvím La Grace,“ usmívá se Josef Dvorský.

Plachetnice je postavena podle plánů La Grace, ovšem podle plánů, které byly nakresleny padesát let po stavbě původní lodi. „V 17. století stavěli stavitelé lodě z hlavy, až později se začaly kreslit plány lodí. Plány La Grace vznikly až v době, kdy loď už neexistovala, a vznikaly podle zkušeností, kreseb a rytin,“ vysvětluje kapitán.

Samozřejmostí je i to, že loď kopíruje historický model pouze zvenčí. Technickým vybavením a zázemím odpovídá dnešním bezpečnostním normám. Například původní La Grace byla dvoupalubová, výška jedné paluby byla 155 cm, to by dnešním lidem nevyhovovalo, naše plachetnice má proto kajutu pouze v podlaží a tím pádem s vyšším stropem.

Podobné je to i s barvou lodi. Informace o barvách se nedochovaly, kapitán s posádkou se proto rozhodli pro žluto-černou. „Myslíme si, že jsme barvě hodně blízko, žlutá a černá jsou v přírodě barvy zastrašující a to korzárské La Grace mohlo odpovídat. Z dálky vypadala jako divoká vosa,“ přibližuje kapitán.

La Grace budí velkou pozornost, lodě podobného kalibru se často nevidí ani v přímoří. Posádka lodi navíc dobovou atmosféru dokresluje historickými kostýmy, šermířskými souboji, pirátským přepadením i střílením z osmi děl, která jsou umístěna na lodi, stejně jako kdysi, při dobývání přístavních měst.

Kapitán má s lodí velké cíle. Kromě plaveb po oceánu nabízí učení starého námořního řemesla – řízení lodi, námořní navigaci – a doufá, že se La Grace jednou objeví v historickém filmu.

V současné době kotví La Grace na Kanárských ostrovech, během pár dní se ale vydá na cestu do Karibiku, kam s ohledem na historii patří. „V tuto chvíli se plavíme pod českými i nizozemskými vlajkami, ale už probíhá přeregistrování, jeho cílem je přepsání lodi pod Českou republiku. Až registrace proběhne, bude na stěžních lodi vlát pouze vlajka v českých barvách. Poté bude paluba La Grace podle zákona nejvzdálenějším českým územím od našeho domova,“ uzavírá námořní kapitán Josef Dvorský.

Augustin Heřman (narozen kolem 1621 ve Mšeně – září 1686) byl mořeplavec, obchodník, kartograf a korzár českého původu žijící v Novém Amsterdamu, dnešním New Yorku. Po opuštění Čech se usídlil v Holandsku.

Do Ameriky dorazil na jaře 1644. První písemná zmínka (pod jménem Augustin Herrman, jak se začal v cizině podepisovat, aby ze svého jména vytěsnil pro cizince obtížně vyslovitelné písmeno ř) je z 29. června téhož roku z Nového Amsterdamu. Zde se později stal vlastníkem několika nemovitostí a také dosáhl vysokého společenského postavení a stal se členem nejvyšší rady guvernéra Petera Stuyvesanta, tzv. Rady devíti, kromě toho se začal věnovat obchodu.

Jeho hlavním obchodním artiklem byl tabák a indigo, které převážel do Evropy. Do světových dějin vstoupil jako vynikající kartograf. Pro Cecila Calverta, lorda z Baltimoru, zhotovil kolem roku 1670 historicky první mapu Virginie a Marylandu. Mapa byla natolik kvalitní, že ještě sedmdesát let po vytištění byla považována za nejpřesnější mapu tohoto území. Její dokonalost oceňoval i americký prezident George Washington – původním povoláním zeměměřič a geodet.

Heřman se na mapě hlásil ke svému českému původu tím, že k ní přidal svůj portrét s nápisem Augustine Herrman Bohemian. K jeho aktivitám patřilo i korzárství v karibské oblasti, s ním je i spojena loď „La Grace“ (volně přeloženo z předpokládané kombinace francouzštiny a angličtiny jako – „Půvabná“, francouzský překlad je „Milost“).