Hlavní obsah

Archeologové odhalili zbytky rotundy na Pohansku

Právo, Milan Vojtek

Druhý kostel v lokalitě velkomoravského hradiště Pohansko u Břeclavi byl postaven jako jednoapsidová rotunda. Letošní průzkum definitivně potvrdil tezi, že poslední objevená stavba měla kruhový tvar, doplněný půlkruhovým výběžkem – apsidou.

Foto: Milan Vojtek , Právo

Sekera, původem zřejmě z území dnešního Maďarska.

Článek

Co archeologové po zlomovém objevu v roce 2008 uváděli jako tezi, později jako vysoce pravděpodobnou variantu, se definitivně potvrdilo. Letošním výzkumem se dostali pod vrstvu zborceného zdiva až k základům kostela a mohli jej definitivně zdokumentovat. Skutečně objevili kruhové základy rotundy a přístavku – apsidy.

„Rotunda pochází pravděpodobně ze závěru devátého století a má v průměru asi šest metrů. Je zvláštní, že nectí obvyklou osu kostelů z velkomoravských hradišť. Zatímco obvykle jsou orientovány v ose východ – západ, na Pohansku to neplatí u rotundy, ani u kostela ve velmožském dvorci,“ řekl Právu vedoucí výzkumu archeolog Jiří Macháček z brněnské Masarykovy univerzity.

Proč, to je otázka, na níž badatelé neznají odpověď. Také část hrobů u nově nalezeného kostela ctí tradiční slovanské směřování hlavou k východu, další jsou orientovány v posunuté ose rotundy.

Identifikaci tvaru bránily rozvaliny stavby. Většinu kamene ze staveb a částečně i z opevnění po zániku hradiště odvezli lidé z okolí, nikdo nezjistí, v kolika stodolách či jiných dochovaných objektech byl kdy použit kámen z rotundy. Část ale zůstala na místě a přikryla základy rotundy.

Foto: Milan Vojtek , Právo

Archeolog Jiří Macháček ukazuje dochovanou část rotundy, druhého kostela na Pohansku.

„Podařilo se nám fixovat a vyzvednout nepoškozený blok vyvráceného zdiva. Po staletích se tak na světle objevila omítka, která pokrývala zdi rotundy,“ dodal archeolog. Dochovaný je blok upraveného kamene u vstupu do rotundy.

Kromě průzkumu rotundy se badatelům letos podařilo odkrýt v jejím okolí další hroby. Celkem jich při hledání v okolí druhého kostela objevili sedm desítek. A zapsali si na své konto další překvapivé nálezy. Patří mezi ně především nález atypické sekyry, zřejmě nomádské.

Současná etapa bádání ještě nekončí

Archeologové zvažují, že její původ byl asi na území dnešního Maďarska. Nález je výjimečný, sekyra je zřejmě třetí nalezená na našem území. V hrobech byly nalezeny i stříbrné náušnice, korálky, či ostruhy.

Ověřením původního předpokladu ale současná etapa bádání nekončí. Aby ji mohli archeologové uzavřít, zbývá jim prozkoumat ještě jedno místo, kde by mohly být nejzajímavější nálezy. To si naplánovali na následující rok. Pak uzavřou tuto část a promění se v úředníky.

„Na Pohansku je stále spousta neprobádaných míst, chtěli bychom pokračovat a kopat tam, kde žili lidé, pohřbení u rotundy. Na to ale musíme získat peníze, tak se budeme asi pokoušet získat grant na výzkum,“ řekl Macháček.

Související články

Výběr článků

Načítám