Článek
Hrad Houska se nachází na Kokořínsku, respektive Českolipsku. Byl postaven ve 13. století, tedy ve stejné době jako blízko položený hrad Bezděz.
Co do krásy nepatří mezi ty nejpůsobivější hrady, ale pověsti o záhadném vstupu do pekla či o časoprostorové smyčce vadu na kráse doslova přebíjejí. Ačkoli byl hrad veřejnosti zpřístupněn až v roce 1999, býval o něj a jeho historii zájem odpradávna.
Máchův přesun do roku 2006
Ať už si absolvujete prohlídku s kastelánem a jeho výkladem, nebo si sem zajedete na výlet například na kole, cítíte zde mrazivé šimrání v zádech. Vedle pekelné brány i stroje času, jejž popsal Karel Hynek Mácha ve svém dopise příteli Eduardovi, je další ze zvláštností skála, která doslova prorůstá celým hradem. Kusy skály jsou k vidění na venkovním nádvoří i uvnitř loveckého sálu.
Hradní kapli obestírá asi největší tajemství, které je staré jako hrad samotný. Kaple se nachází uprostřed hradu, zatímco hospodářské budovy stojí mimo areál. To vzbuzuje otázku proč.
Historici se původně domnívali, že jsou zde ukryty tajemné síly, které se nesmí dostat ven, a kaple jim brání v průniku na náš svět. Tajuplnost kaple podtrhává fakt, že její zdi jsou stále vlhké a porostlé lišejníkem. Ostatní stěny jsou však suché.
Mnich bez obličeje hlídá pekelnou bránu
Z pověstí je nejoblíbenější ta o pekle, jehož vchod údajně hlídá černý mnich bez tváře. Spory se ovšem vedou o tom, jestli se brána nachází v kapli nebo hradní studni. Mezi další z tajemství patří nedávno objevená tajná místnost s oknem.
V přízemí objektu probíhaly rekonstrukce a při nich byla místnost objevena. V plánech není zanesena a není o ní zmínka ani v žádné knize. Nikdo tedy neví, k čemu sloužila a kdy vznikla.
Další záhada se vztahuje k fotografování. Fotky z Housky prý nikdy dobře nevyjdou. Buď fotografovaná osoba nehledí do fotoaparátu, nebo se snímek nezdaří vůbec.
Na hradě se také nachází keltský ornament podobný slunečnému kultu, jenž je starší než hrad. Jeho původ i autor jsou neznámí.
Příjemné posezení je i na nádvoří hradu Houska.
