Článek
Fotit se dá kolem kolejí cokoliv. Někdo se specializuje na stavby, jiného láká všední život, pracovní stroje, ale bezesporu nejžádanější jsou lokomotivy. Někdo je vyznavačem parních, další upřednostňuje modernější vozidla. Je ale zvláštní, že služebně nejmladší stroje, sedm pendolin, nepatří v žebříčku zájmu fotografů na přední místa.
Vlak zastavuje, aby si nadšenci mohli pořídit snímky.
Nabídka nostalgických jízd má již několik let sestupnou tendenci. Na toulky s parními lokomotivami a především na jejich udržení v provozním stavu se nedostávalo peněz v době před krizí a nyní je situace ještě komplikovanější. Není divu, že je po jízdách parních vlaků velký hlad a ruch s těmito akcemi spojený mnohé šotouše odrazuje. Šance na pořádné vyfocení oblíbené lokomotivy je malá.
Při každé zastávce je doslova obsypána obdivovateli, každý, kdo jede vlakem, se chce u lokomotivy zvěčnit. To vše k nelibosti těch, kdo chtějí zase mít zachycený výlučně stroj, bez rušivého lidského činitele.
Fotovlaky
Mnoho šotoušů proto na podobné akce rezignovalo, případně vlak pronásledují autem a snaží se jej ulovit v krajině. Proto vznikl fenomén fotovlaků, speciálních jízd, kdy vlak veze nanejvýš skupinu lidí, kteří jej chtějí fotit. Ti také jízdu v plné míře hradí.
Ve světě není záliba ojedinělá. Existují specializované cestovní kanceláře, které pořádají akce pro železniční fotografy. Několikadenní maratóny s jízdou fotovlaků s parními lokomotivami pořádají dokonce u nás i na Slovensku a navštěvují je fotografové z celé Evropy.
Historický parní vlak Albatros
Zvláštní akce, určené pro fotografy i lidi milující toulky parním vlakem, připravuje u nás Steam story agency, která má na svém kontě nejednu akci. Toulky s parním vlakem po Slovensku, cestu do Švýcarska a mnohé další.
Šotoparazité
Existuje několik nadšenců, kteří jízdy připravují na vlastní pěst. Někteří mají okruh známých, z jejichž řad se rekrutují účastníci akcí, jiní hledají zájemce na internetových stránkách věnovaných železnici. Takto připravené jízdy železničních fotografů bývají obvykle utajované. Důvod? Existence zvláštní sorty lidí, zvaných šotoparazité.
Fotovlak může vyjet jen tehdy, když účastníci akce jízdu v plném rozsahu zaplatí. Ale dosavadní skutečnosti ukázaly, že se vždy najde skupina lidí, kteří by rádi fotili, ale neradi platili. Objeví se někde na trase vlaku a loudí informace o plánovaných zastávkách se slovy, že jedou náhodou kolem a chtěli by jednu fotku.
Pravdivost jejich slov vylučuje už jejich zevnějšek, fotovýbava a obrovský zájem odkrýt podrobnosti akce. Proto nezbývá pořadateli než poskytnout informace o jízdě jen těm, kdo svým podílem jízdu zaplatí, a před ostatními je tajit.
Jak vypadá fotojízda? Pro nezasvěceného je přinejmenším nepochopitelná. Vlak zastaví zdánlivě nahodile na trati. Ven se vrhne skupina lidí, vyfotí jej, přičemž strojvedoucí podle jejich pokynů případně ještě popojíždí sem a tam.
Uspokojení fotografové vzápětí nalezou zpět do vlaku a jedou o kus dál, kde se celá historie opakuje. Zvláštní jízda je dnes asi jediná možnost, jak zachytit vozidla, která již v pravidelném provozu nejsou. Šotouši tak dnes platí nemalé peníze nejen za fotoaparáty a další výbavu, ale i za to, že vůbec mají co fotit. Jsou to prostě podivíni…
