Článek
Vydejte se ale na cestu co nejdřív, dokud region ještě plně netěží ze svého potenciálu. Obavy z toho, že tato změna vyžene z romantických zákoutí skutečný půvab, jsou totiž prověřené praxí.
Úplně nejstarším ze všech čtyř měst je posledně jmenovaná Jemnice. Jako prst, který vás k ní láká zdálky, působí zdejší renesanční dominanta: kostel sv. Stanislava se štíhlou věží. Založen byl sice už v polovině 14. století, současnou podobu však dostal o více než sto let později.
Největší rozkvět za Lucemburků
Pevnost na místě pohraničního hradu stála v Jemnici již na přelomu 11. a 12. století. Mohutné hradby jako oporu královské moci na jihozápadní Moravě tu přikázal vybudovat český král Přemysl Otakar I. již toku 1227.
Největšího rozkvětu dosáhlo město za vlády Lucemburků. Většina období renesance už byla pro Jemnici spíše řetězcem potíží a běd, které jakoby předznamenalo už vypálení a vyplenění města v roce 1468 vojskem uherského krále Matyáše Korvína.
Královské město se stalo v roce 1530 poddanským, což v důsledku přineslo i spory mezi rebelujícími měšťany a šlechtou.
Renesanční centrum nenajdete
Nenajdete tu ani dochované renesanční centrum, zničil ho obrovský požár v roce 1832. O bohaté historii města však svědčí bezmála stovka dalších kulturních památek zapsaných ve státním seznamu. Zato Telč, Dačice i Slavonice vzpomínají na období renesance s vděčností.
Telč má vzpomínku na svého největšího osvícence i ve jménu světoznámého náměstí, zapsaného na seznamu UNESCO.
Učenlivý žák Zachariáš
Inspirativní Italové, kteří renesanční tažení zahájili, mohou být na Zachariáše z Hradce pyšní jako na hodně učenlivého žáka. Poslední mužský potomek pánů z Hradce navíc prostředky k architektonickému rozvoji města získal promyšleným a úspěšným hospodařením na svém panství, což mělo blahodárný důsledek i v jiných ohledech.
Například v oblasti rybníkářství proslul region ještě dříve než Třeboňsko a bůhví, kde Zachariášův o něco mladší současník Jakub Krčín hledal inspiraci.
Dačičtí osvícenci nesli jméno Krajířové z Krajku. V poslední třetině 16. století nechali ve městě vystavět hned dva zámky se vším všudy. V tzv. Starém zámku dnes sídlí dačická radnice, Nový zámek nabízí ke zhlédnutí a romantickému snění přitažlivé expozice, kapli Nanebevzetí Panny Marie i rozsáhlý park.
Nový zámek v Dačicích
Stejně jako do Jemnice vás i do Dačic zdálky zve vyhlídková renesanční věž barokního kostela sv. Vavřince, kde je nutné zdolat 150 schodů.
Kousek ke štěstí
Nejvíce schodů za ptačí perspektivou musíte vystoupat ve Slavonicích, bráně do přírodního parku Česká Kanada. Celkem 176 stupňů na ochoz renesanční věže ve výšce 56 metrů vás ale odmění takříkajíc nad zásluhu.
I Slavonice se totiž ucházely o záznam v UNESCO a chyběl jim jen ten pověstný kousíček štěstí. Předpoklad jim vytvořili páni z Hradce už ve 14. století, za nichž se dvě náměstí rozdělená chrámem Nanebevzetí Panny Marie zaplnila typickou středověkou zástavbou měšťanských domů.
Domy dostaly v 16. století renesanční podobu (včetně výzdoby), která se dochovala dodnes. Vzpomínku na největší hospodářský rozvoj města uchovává i množství rybníků.