Článek
Naše cesta začíná v Jindřichově Hradci, kde si na nádraží půjčujeme kolo a míříme na jih do Nové Bystřice. Jsou dvě možnosti, jak se tam dostat. Po cyklostezkách – po asfaltu i lesem – to trvá asi dvě hodiny, projíždíme malebnými vesnicemi Hrutkov, Kačlehy nebo Dobrá Voda. Druhý a pohodlnější způsob je unikátní úzkokolejka.
Úzkokolejka
Trasa Jindřichův Hradec–Nová Bystřice trvá asi hodinu a půl,,motorákem“, který se střídá s parní lokomotivou, ta jede necelé tři hodiny. Dráha je v provozu od roku 1897 a není problém jet v uhláku, poštovním voze, převážet kolo, nebo dokonce koně, to musíte ale nahlásit tři dny předem. Kolo převezete za dvacet korun, jízdenka stojí třicet dva a ve vlaku si můžete koupit pivo, limonádu nebo něco malého k jídlu, všechno kolem dvaceti korun.
.: Na jindřichohradeckém nádraží čekají na cestujíc,,motorák“,,,pára“ i historické vagóny. Úzkokolejka jede na své cestě rychlostí asi 30 km/h. foto: Právo/Josef Hora
V Nové Bystřici vystupujeme a jedeme na náměstí. Tady se křižují cyklotrasy a několik příjemných hospod a restaurací je plných cyklistů.
Zapomenutý kraj
,,Mimo sezónu jsou tu lesy liduprázdné, za celý den nenarazíte téměř na žádného člověka. To je ono neopakovatelné kouzlo České Kanady. Abyste si ho mohli vychutnat v jeho plné kráse, musíte Českou Kanadu navštívit třeba na podzim, kdy ji neokupují turisté. A věřte mi, že skutečně stojí za to,“ říká místní obyvatel Jiří Kněžíček.
Obtížné životní podmínky způsobily, že zdejší krajina byla poměrně pozdě osídlena. Pravěcí lidé tu zanechali jen minimální stopy ve Slavonicích a systematické dějiny oblasti se začaly psát až ve 12. století, kdy se dostala do majetku Vítkovců, kteří s postupnou kolonizací začali.
První hrady s městečky kolem nich vznikaly ve 13. a 14. století. Tehdy do tohoto kraje, nejjižnější části Českomoravské vysočiny, pokryté hlubokým pomezním hvozdem, pronikají první stálí osídlenci s cílem zemědělsky kolonizovat krajinu a čerpat nerostné bohatství, hlavně stříbro.
Klášter a hrad Landštejn
Z Nové Bystřice vede cyklotrasa č. 32 přes Albeř do vesnice Klášter I a Klášter II. Už z dálky je vidět vysoká bílá věž slavného kláštera pavlánů. Byl postaven v letech 1501–1507 pro řeholníky, kteří přišli již v r. 1491. Ti měli hledat místo od Alp na východ, kde se sbíhají tři léčivé prameny, a toto místo našli právě zde. Podle jiné pověsti měli mniši hledat místo,,u tří ryb“ – to symbolizují tři rybníky v blízkosti kláštera.
.: Hrad Landštejn, na jehož vrcholu vlaje vlajka se znakem pánů z Landštejna – stříbrnou růží v červeném poli. foto: Právo/Josef Hora
Za klášterem ve vesnici Klášter II odbočujeme vlevo na hrad Landštejn. Po lesní silnici přijíždíme nejdříve k jednomu z desítek bunkrů vystavěných v této oblasti jako obranná pevnostní linie Československé republiky v letech 1935–1938.,,Teď už pojedete jen z kopce až na Landštejn, asi 3,5 kilometru, je to pěkný krpál,“ říká cyklistka Marie Kvapilová z nedalekých Počátek.
Landštejn byl založen v 1. polovině 13. století a dnes je to jeden z nejzachovalejších raných hradů v Česku.,,Běžte se podívat na hlavní věž, je odtud krásný pohled do okolních lesů,“ říká Bronislav Vlček, který zde bydlí v podhradí v restauraci Landštejnský dvůr, kde je možné se občerstvit.
Sjíždíme z hradu do Starého Města pod Landštejnem a odtud do Slavonic, kde vracíme na nádraží kolo a vlakem jedeme zpět do Jindřichova Hradce.
