Článek
Vodní rostliny vysazujeme nejčastěji na jaře a na začátku léta, ale sázet je lze po celé vegetační období od jara do podzimu.
Nejlepší je zhotovit si plánek jezírka s jednotlivými zónami hloubky a do něj zakreslit umístění konkrétních rostlin. Skladba by měla být zajímavá barevně i různými výškami.
Babelka řezanovitá
Jak správně sázet
Rostliny vysazujeme různým způsobem – přímo do jezírka, do košů a vaků, do sítí. Do jezírka vysazujeme nepříliš bujně rostoucí druhy (blatouch, vachta). V rybničním substrátu vytvoříme jamku a rostlinu do ní zasadíme a zasypeme trochou substrátu. Plovoucí rostliny do vody jen vložíme.
Do košů a vaků sázíme rostliny tehdy, když chceme osadit rovné dno. Koše vysteleme tkaninou, aby se substrát nevyplavil (lze použít i zbytky geotextilie), na povrch nasypeme ze stejného důvodu štěrk.
Strmé břehy pod vodou osazujeme pomocí sítí z jutových nebo kokosových vláken – menší rostliny vysadíme do substrátu a prostrčíme oky, větší vsadíme do sítí s kapsami.
Hustota výsadby
V ideálním případě by dvě třetiny vodní plochy měly být pokryty rostlinami, jedna třetina má zůstat volná. V hluboké vodě vysadíme na 10 m² jeden až dva lekníny, dvě až tři ponořené rostliny na 1 m². V mělké vodě patří na 1 m² dvě až čtyři rostliny, v bahenní zóně šest až osm rostlin na 1 m², v okolí jezírka šest až osm menších rostlin nebo dvě až tři větší rostliny na 1 m².
Hluboká voda
Klasickou rostlinou pro hluboké vody jsou lekníny, vybírat můžeme z mnoha druhů. Dále se sem hodí stulíky, plavín štítnatý, z cizokrajných to může být kalatka.
V jezírku se daří šípatce, stulíku a leknínům, na březích rostou kapradiny, udatna a další vlhkomilné rostliny
Ponořené rostliny
Zvláštní skupinou jsou rostliny ponořené ve vodě. Většinou jsou poměrně nenápadné, ale velmi důležité pro biologickou rovnováhu vodní plochy – odčerpávají z vody přebytečné živiny, které by jinak využily plovoucí řasy a sinice. Ty by se přemnožily a pokryly za chvíli celou hladinu. Ponořené rostliny naopak produkují kyslík, čímž napomáhají provzdušňování vody. Patří k nim prustka obecná, žebratka bahenní, lakušník vodní, různé druhy stolístků, rdest kadeřavý a vodní mor kanadský.
Mělká voda
Mohou tu růst rostliny vzhledem nepříliš nápadné, jako jsou orobinec, rákos, kamyšník přímořský, skřípinec jezerní, zevary, šáchor, bahnička mokřadní. Z kvetoucích rostlin se tu bude dařit krásné modrásce srdčité nebo vodoklasu, oba bychom měli na zimu přenést do bezmrazého prostoru. Do větších jezírek se hodí šmel okoličnatý (je odolný, bez problémů přežije zimu venku), žabník jitrocelový, rdesno obojživelné, pryskyřník velký – hodně se rozrůstají. K odolným domácím druhům patří oblíbené šípatky a vachta trojlistá.
Plovoucí rostliny
Některé z nich vytvářejí krásné plovoucí růžice, jiné dokážou pokrýt i celou hladinu. Vybrat si můžeme například řezan pilolistý, kotvici, tokozelku, azolku karolínskou, babelku řezanovitou, drobný okřehek trojbrázdý, masožravou bublinatku, voďanku žabí květ či drobničku bezkořennou.
Bahenní zóna
Rostlinami z této skupiny můžeme zakrýt okraje jezírka. Hodí se sem blatouch bahenní, ďáblík bahenní, máta vodní, pryšec bahenní, kosatec žlutý, rozrazil potoční, šišák vroubkovaný. Ze zelených to jsou puškvorec, sítiny, orobinec, ostřice, přesličky a kapradiník bahenní.
Ilustrační foto
Okolí jezírka
Tady se bude dařit všem vlhkomilným rostlinám, trvalkám i keřům. Vybereme si takové, kterým budou vyhovovat světelné podmínky u jezírka a které se hodí ke stylu naší zahrady. Na výběr máme například kontryhel měkký, kakost bahenní, tužebník jilmový, žluťuchu žlutou, kohoutek luční či pomněnku bahenní. Zajímavé jsou úpolíny i lobelka bahenní. I větší plochy dokáže pokrýt vrbina penízková nebo zběhovec. Na pozadí můžeme vybrat různé druhy bohyšek, kapradiny, čechravy a trávy.
