Článek
Záložník fotbalového klubu AC Sparta Praha Bořek Dočkal a jeho manželka Kamila se stěhovali už několikrát. Se střídáním zahraničních klubů přicházely také nové byty a možná právě proto dnes oba touží po velikém domě.
Byt, který si manželé Dočkalovi pořídili jako investici, měl původně absolutně nevydařenou dispozici, proto se ho rozhodli předělat.
Pochybovali, že by bylo možné tak velký a atraktivní prostor zajímavě pronajímat, natož jednou výhodně prodat, pokud by byl rozparcelován do malých místnůstek a vybaven laciným nábytkem.
Za svou kariéru jste při změnách působiště vystřídal řadu bytů. Posunulo vás to nějak v názoru na bydlení?
Určitě. S Kamilou jsme za posledních deset let bydleli nejen v Čechách, ale nějakou dobu i v Turecku nebo Norsku. Byla to užitečná zkušenost, protože jsme například zjistili, jak důležité jsou v dobře projektovaném bytě úložné prostory, a naopak jak obtěžující může být, když na ně architekt nemyslí.
Právě proto jste si pro rekonstrukci vybrali studio Delicode, které je vyhlášené velmi důmyslně řešenými úložnými prostory?
To nebyl původní důvod. Marcela Gecova, spoluzakladatele zmíněného studia, znám hrozně dlouho a měl jsem k němu důvěru. Vlastně nám pomáhal už s výběrem vhodného bytu. Pak už bylo zcela logické, že jeho studio provedlo také rekonstrukci. Rozhodně se tato volba vyplatila.
Myslíte, že bylo nutné tak zásadně rekonstruovat byt, který plánujete pronajímat?
Kdybyste ho viděl předtím, vůbec byste se takhle neptal. Chceme byt pronajímat jen lidem, které známe, nebo na reference, takže se nebojíme, že nám byt takzvaně vybydlí.
Využili jsme zkrátka příležitost, abychom si vyzkoušeli spolupráci s architektonickým studiem, protože naším snem je prostorný dům a jeho stavba je na spadnutí. Tam už nebude prostor na chyby.
V případě tohoto bytu jste nějaké chyby udělali?
Počítali jsme s nimi, ale v důsledku je vlastně neudělali. Díky přístupu architekta Václava Dernera a architektky Silvie Juríkové se spolupráce vyvíjela od začátku perfektně.
Už první skica jasně a nápaditě reagovala na naše požadavky a představy. Další studie vše jen dopilovala k dokonalosti. Rychle jsme se pochopili, takže to netrvalo ani moc dlouho.
Co bylo největším oříškem v rámci změny dispozice prostoru?
Nejspíš otevřené schodiště. Zabíralo obrovský prostor, nelíbilo se nám a nebylo ani příliš bezpečné. Architekti zvětšili původní galerii, takže bytu ještě přidali čtvereční metry a dispozici schodiště od základu změnili.
Stala se z něj diskrétní komunikační zóna oddělená od hlavního prostoru. Pod schodiště ze strany kuchyně se ještě vešlo místo na vysavač a mycí prostředky.
Kdo rozhodoval o barevnosti a materiálech?
Jsme s manželkou naladěni na podobný styl. Bylo nám od začátku jasné, že chceme tlumené barvy a přírodní materiály. Rámy oken jsou šedé, což bylo dost zavazující, proto jsme chtěli, aby se šedá odrazila i jinde v prostoru.
Celá základna je poměrně světlá, ale nepůsobí chladně díky množství příjemného dubového dřeva.
Obrazy jste také ladili do barevného stylu interiéru, nebo je náhoda, že působí, jako by je někdo maloval přímo pro tento byt?
Není to náhoda. Dvě rozměrná plátna na zdi nám zajistil pražský Institut bytového designu, který doporučil Marcel Gecov. Odborník na bytovou kulturu a de facto historik umění v jednom Petr Tschakert z Institutu si pečlivě vyslechl naše hrubé představy a prohlédl si interiér, aby se do něj zvolená díla hodila.
Pak hledal v ateliérech autorů a obrazy z užšího výběru nechal nasimulovat v počítači na stěnu bytu. Ta pravá díla byla objevena až v Bratislavě, ale myslím, že se celá akce vyplatila.
Jaké prvky z tohoto bytu určitě použijete ve svém novém domě?
Nejspíš bychom zase vybrali volně stojící vanu, protože vytváří v koupelně zajímavou dominantu… A znovu se zaměříme na kvalitu úložných prostor. Nicméně když máte architekta se zajímavým rukopisem, který vám naslouchá a jeho studio zajistí vše od projektu až po zařízení interiéru, je výsledek zaručený.
Našemu malému Samuelovi bylo právě jedenáct měsíců a veškerá pozornost patří jemu. Na starosti s rekonstrukcí bez spolehlivé firmy by vážně asi nebyl čas.
Autoři projektu |
---|
„Je to příběh o tom, jak se tužka potkala s nepopsaným listem papíru,“ říká architekt Václav Derner. Jeho setkání s investorem Marcelem Gecovem vedlo k založení studia Delicode v roce 2012. Sledují nové trendy a navrhují nejen nadčasové individuální bydlení vytvořené lidem doslova na míru. Podle jejich představ a potřeb, od návrhu až po realizaci. |
Ing. arch. Václav Derner vystudoval Fakultu architektury ČVUT. Po 8 letech praxe strávených v českých studiích a pracovní zkušenosti v Austrálii se vydal v roce 2012 vlastní cestou. Ing. arch. Silvie Juríková vystudovala Fakultu architektury ČVUT. Znalosti nabyté v českých i francouzských ateliérech nyní uplatňuje jako stálý člen studia. |
Marcel Gecov, fotbalový reprezentant a juniorský vicemistr světa z roku 2007, prošel angažmá v Británii či v Belgii, aby následně zakotvil v Praze a začal se věnovat jedné ze svých největších zálib – průmyslovému designu a interiérům. |
Jiří Koutný, www.modernibyt.cz
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.