Článek
Vládne tu pohoda, klid a náš hostitel to přičítá i lokalitě samotné: „Karel IV. si nechal místo pro stavbu hradu vybrat astrology. Má to být posvěcený kus země a má tu vyvěrat blahodárná energie. Jsem přesvědčený, že tomu tak skutečně je. A také každý, kdo sem přijede, si to tu zamiluje. Rád zabloudím do místních hlubokých lesů a tu zvláštní energii tam opravdu cítím a věřím, že hvězdy nelžou.“
Zahrada jako životní styl
„Když jsme se sem před šestnácti lety přistěhovali, byla zahrada vymírajícím sadem.“ Postupná obnova parcely znamenala její přeměnu na původní přírodní podobu.
„Nemám rád vyumělkované zahrady. Navíc je to tu většinou navážka na extrémně suchém jižním svahu, takže tu není ani žádná dobrá půda. Leccos se mi tu - implantované - neujalo. Nakonec se tu opravdu daří tomu, co je k vidění i v okolní přírodě."
"Hodně mě tady baví, že když vyjdu za plot do lesa, na louku, tak ta zeleň vlastně pokračuje dál. Ale udržovat tento typ zahrady je daleko pracnější, než kdyby bylo všechno nalajnované a takříkajíc pintlich. Naše zahrada je i o životním stylu. Dnes už si sám sebe nedovedu představit ani ve městě, ani být bez zahrady a bez fyzické práce. Jestli si někde opravdu vyčistím hlavu, tak tady. Přitom realizuji i své představy.“
Ptačí spolupráce
Původní návrh a základ zahrady udělal kamarád - profesionál. Ale pak už náš hostitel pokračoval sám metodou pokus-omyl. „Až jsme se dostali do této podoby a považuji to tu za úžasné místo.“ Zahrada svým životem žije prý i v zimním období.
„Tady pod stůl se slunečníkem (ten se uklízí do skleníku) v zimě už dva roky pravidelně sypu ptákům. Asi je to největší krmítko široko daleko! Staly se z toho opravdu zobací orgie, na které se stahují sýkorky a mnozí další. A představte si, že od té doby odsud úplně zmizeli komáři a veškerý škodlivý hmyz! Opravdu to tu funguje na principu má dáti dal. Já jim během zimy zaplatím zrním a oni mi to v létě odpracují vyrobením bezhmyzové zóny,“ směje se Pavel.
„Ještě je to tu krásně zelené, takže do zahrady zvenku vlastně není vidět. To je také moc fajn. A ptáci mají své přirozené prostředí. Ale jinak mám skvělé sousedy a navzájem si pomáháme. Jsme tu opravdu jako na vesnici, ne jako na turistické kolonádě pod hradem.“
Rýsující se plány
Po šestnácti letech života na polosamotě si Pavel Vítek cení i soukromí. „Ale na druhé straně je dobře, že tu všichni o sobě všechno víme (jakmile přijede cizí auto, každý si toho všimne), a také jsme na sebe navzájem, třeba při sněhové nadílce, odkázáni.“
Na dvoupodlažní vilce obrostlé břečťanem je samozřejmě stále co udržovat i po rekonstrukci, ale základní stavební proměny (proražené dveře do zahrady rovnou z kuchyně místo původního okna i nové okno v podkroví) jsou už hotovy. To ovšem neznamená, že by si Pavel Vítek nepouštěl do hlavy další vize.
„Neměl jsem teď vidět domeček mé kamarádky v Kanadě. Pořídila si klasickou dřevěnou verandu. Možná bych tady nechal udělat něco podobného.“ Podle jiskry ve zpěvákových očích lze tušit, že o další práci tu mají postaráno. „A tam na rovinku, kde máme teď originální sušák na prádlo (dva kmeny uschlých stromů) by se vešlo přírodní koupací jezírko. Dokonce si myslím, že bych do osázených rostlin mohl vkusně schovat solární panel.“
Světák i zpěvák
Pavel Vítek je řadu let doma za kopcem skrývajícím hradní věže Karlštejna. Za poslední tři roky uspořádal přímo na nádvoří hradu dva beznadějně vyprodané koncerty.
„Ten poslední byl navíc rarita. Pršely takové provazy vody, že jsem chtěl vystoupení kvůli lidem zrušit. Ale přišlo jich na šest set a nadšeně vydrželi poslouchat koncert v pláštěnkách! Vnímal jsem to jako nejkrásnější odměnu od fanoušků po čtvrtstoletí mého zpívání. Věrnost posluchačů nepřijde sama, tu si musíte zasloužit, takže jsem za to byl rád. Pravděpodobně se z těchto koncertů stane občasná tradice.
Po letech s muzikálovým obdobím se vracím na koncertní pódia s vlastními koncerty, po kterých se mi už stýskalo. Jsem při nich sám za sebe a rád se pokouším obhajovat si přízeň posluchačů. A to je u nás těžší než ji získat.“
Zpívajícímu herci, který republiku objíždí i se spolkem Háta s představením Světáci, nelze pracovitost (nejen na zahradě) i úspěchy upřít. Pozdní - zářijové prázdniny na ostrově Rhodos byly zasloužené. „Neměl jsem už dovolenou rok a půl.“