Hlavní obsah

Ze staré garsonky udělal moderní domov s průhlednou koupelnou

Cílem rekonstrukce bylo funkčně využít malý byt v posledním patře činžovního domu z třicátých let minulého století v centru Prahy. Ze slunné garsoniéry o velikosti 25 m² a 10 m² terasy navíc tak zbyly pouze obvodové zdi a zachovalá původní parketová podlaha.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Článek

Stará koupelna se zrezivělou vanou a nevzhledné šatní skříně byly odstraněny, veškeré vnitřní příčky vybourány, včetně té, která ohraničovala světlík.

Dispozičně nefunkční vstup do bytu byl vyřešen posunutím dveřního otvoru a změnou otevírání původních dveří.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Pohled od vstupních dveří na nově vzniklý „box“, kde se nachází koupelna s WC a který zasahuje do obývacího prostoru.

Výzva pro mladého architekta

A co architekta na bytě zaujalo, že se rozhodl pro jeho obnovu?

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS
Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

"Jednoznačně to byla slunná terasa uprostřed města s výhledem na staré střechy okolních domů. Byt je situován v posledním patře domu, o to lepší je výhled do okolních ulic. Přímo v centru Prahy není mnoho bytů s podobnými původními prostornými terasami. Dům má skeletovou železobetonovou konstrukci, byl tedy na svou dobu velmi moderní.

Dalším důvodem pro pořízení tohoto bytu byl klid a ticho v ulici. To, že byt byl ve velmi špatném stavu, byla pro mě výzva. Chtěl jsem dokázat, že i z takto zničeného interiéru lze vytvořit moderní byt se zachováním původních prvků," poznamenává architekt Petr Jančálek.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Prostorný a vzdušný celek

Když si rekonstruuje byt architekt sám pro sebe, může si dovolit realizovat i nápady, které by konzervativnějším klientům vnucoval jen těžko. Třeba koupelnu umístěnou do pokoje ve skleněném boxu.

Hlavní představou architekta bylo byt maximálně otevřít a vytvořit z něho jeden prostorný a vzdušný celek.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS
Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Pohled na dvojlůžko. Tento prostor už jen zbývá vybavit obrazy, popřípadě jiným uměleckým dílem.

To se podařilo zejména díky vybudování prosklené koupelny po celé její délce, částečně z obou jejích stran. Nově vzniklá koupelna tvoří jakýsi samostatný box v zrekonstruovaném bytě.

Koupelna je laděna do černé barvy, pouze čelní stěna je obložena zelenou skleněnou italskou mozaikou značky Bisazza. Černá je kromě obkladu ze skel Lacobel a toalety i lakovaná dřevěná podlaha z exotického dřeva Bankarai.

Do koupelny se vešlo vše potřebné

Pod podlahou jsou schované kanalizační vpusti, které odvádějí vodu ze sprchy nainstalované v konstrukci podhledu. Ačkoli je nevelká koupelna spojená s toaletou, vejde se do ní vše potřebné, včetně nadstandardní vestavěné hlavové sprchy.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS
Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Detail uvnitř koupelny s WC (toaleta byla vybrána celá černá).

Autor návrhu a majitel v jedné osobě myslel i na možnost, že by se v nevelkém bytě objevila návštěva vyžadující obvyklou dávku soukromí.

V takovém případě lze prosklené stěny koupelny zatáhnout pomocí černého závěsu z neprůhledného, voděodolného materiálu.

Kuchyňský kout v bílé

Naopak kuchyňský kout, který se nachází v místě vstupní chodby naproti koupelně, je celý laděn do bílé barvy. Čistě bílá je i podlaha z lité epoxidové pryskyřice.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Kuchyni vládne bílá barva. Styky podhledů a stěn ze sádrokartonu nejsou nikde řešeny na sraz, vždy je vytvořena mezera o velikosti 10 mm.

Původní obývací část byla zachována a byly obnoveny parkety, které prostoru dodávají typický nádech bytů z období mezi dvěma světovými válkami.

Interiér se postupně zdokonaluje

Jako každý interiér i tento se postupně vyvíjí a zdokonaluje. Několik maličkostí ještě zbývá dořešit.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

„Záměrem bylo navrhnout typicky pánský interiér, to znamená minimální kuchyň, zachování volného prostoru, pánové přece jen mají méně oblečení než ženy. Navíc v bytě chybí ještě připravované poličky a skříňky. Ty budou zavěšené na zdi, aby neubíraly podlahovou plochu. Každý detail včetně nábytku musí být pečlivě promyšlen a zvážen, zvláště když se jedná o tak malý prostor," vysvětluje architekt.

Do bytu se podařilo umístit klimatizaci

V kuchyni i v obytném prostoru jsou na stropě umístěny výdechové mřížky. Byt má tedy i klimatizaci. A kde je umístěna klimatizační jednotka? Architekt odpovídá:

„Bylo náročné najít vhodné řešení. Ano, byt je klimatizován. Poslední patro pod plochou střechou si klimatizaci vyžádalo. Bohužel daní bylo snížení světlé výšky bytu asi o 30 cm z důvodu umístění rozvodů vzduchu, klimatizační jednotky a vyústku vzduchu do prostoru podhledu. Dlouho jsem zvažoval varianty tohoto řešení, ale pod 30 cm se nebylo možné dostat. Ale podařilo se ušetřit několik centimetrů, protože část vedení a vyústky vzduchu se částečně zasekaly do stávajícího stropu.

Samotná klimatizační jednotka s ventilátorem je umístěna na terase. Je však zakryta roštovou konstrukcí, která tvoří dřevěnou lavici na sezení. Opět se tedy prakticky využívá věc, jakou je nevzhledná skříň s ventilátorem."

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Za skleněnou úzkou stěnou v obývací části bytu je vložena květina.

Propojení tradičních historických prvků s moderními

„Zaměřuji se na projekty rekonstrukcí interiérů v centru Prahy, včetně jejich realizace. Mezi mé oblíbené materiály patří dřevo, sklo, leštěná ocel, rád také uplatňuji zrcadla a skleněné mozaiky. Mými oblíbenými barvami jsou bílá a černá v kombinaci se zelenou, hnědou a barvou přírodního dřeva.

Při své tvorbě miluji propojení původních tradičních historických prvků s moderními, snažím se podtrhovat kontrast dobového kouzla starodávných interiérů se současnými materiály a nadčasovými styly," doplňuje architekt procházku rekonstruovaným bytem, kde ve večerních hodinách svítí bílá keramika a zlaté kostičky mozaiky do šera a vytvářejí tak nevšední obraz v interiéru. Naopak tma pohlcuje černé lakované sklo Lakobel, černou toaletu a roštovou podlahu.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS
Vizitka
Petr Jančálek se narodil 18. 5.1981 v Praze. Je absolventem Fakulty architektury ČVUT. Jeho diplomovou prací byl návrh nové budovy Národní knihovny na Letné, za nějž získal ocenění Zlatá karta od Fakulty architektury ČVUT a zároveň ocenění děkana fakulty. Následovala postgraduální stáž ve Španělsku v rámci programu Leonardo da Vinci a praxe v architektonickém ateliéru Radana Hubičky, dále v Gianni Baretti Architects a v Metroprojektu Praha. Od roku 2009 má vlastní ateliér aaPJ, který se zaměřuje především na individuální realizace pro soukromé osoby.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Související témata:

Výběr článků

Načítám