Která fabia je lepší? Porovnání první a druhé generace

Ony hranaté tvary první fabie (1999-2007) za těch patnáct let nestačily zestárnout, zejména při pohledu na ostře řezanou přední masku s hranatými světlomety působí tento model z některých úhlů líbivěji než druhá generace (2007-2014). Ta doplatila na svou disproporčnost, která vznikla naroubováním techniky na model roomster. Druhá fabia je vizuálně úzká a zároveň vysoká, jakoby „vykulená” přední světla se také nemusí líbit každému.

Pravdou ale je, že zadní část působí moderněji než u „jedničky”, která se dodávala i v nevzhledném karosářském provedení sedan. Ani jedna z obou fabií se - na rozdíl od sesterského pola či ibizy - nedočkala třídveřové verze, třebaže sportovněji laděné verze RS měla obě malá auta z Mladé Boleslavi. Celkem se první generace fabie vyrobilo 1 790 935 kusů, „dvojky” zatím Škoda stačila smontovat do letošního července 1 970 104 kusů.

Dodnes je první fabie jedním z „top 3” nejprodávanějších ojetých malých automobilů, který často musí suplovat roli rodinného vozidla, schopného dopravit čtyřčlennou rodinu na dovolenou k moři. Fabie II těží z větší výšky, auto je vzadu prostornější než předchůdce, místo pro nohy je ale zhruba stejné. Proti felicii je v první fabii uvnitř o trochu méně místa, avšak felicia neměla tak robustní sedačky a z hlediska bezpečnosti, jízdních vlastností a kvality výroby jde o absolutně neporovnatelné modely.

V druhé fabii se sedí o 30 mm výše. Málo známým faktem je, že to bylo kvůli stejnému umístění sedaček jako u roomsteru, unifikací automobilka šetřila náklady. Ve třetí generaci se už sedí níže, což většině řidičů vyhovuje.

Z hlediska jízdních vlastností působila fabia rok před koncem milénia jako zjevení. Koncern Volkswagen tehdy pro fabii jakožto zcela novou modelovou řadu povolil tu nejlepší dostupnou techniku, postavenou na nové platformě A04 (PQ24). Výtečně naladěný podvozek, výborná pětistupňová manuální převodovka (a zastaralý čtyřstupňový automat pro ty, co neradi řadí), celkově velmi dobré jízdní vlastnosti.

Ty si zachovala i druhá generace, která od původní fabie převzala kompletně celý podvozek, jízdně si ale druhá generace o trochu pohoršila díky vyššímu těžišti. Převzato bylo i hřebenové elektrohydraulické řízení, převodovku ale měla robustnější a tužší (v dobrém slova smyslu) první generace, druhá má typ MQ 200-02 T - pro všechny modely s točivým momentem do 200 Nm.

První fabie stály bezmála čtvrt miliónu korun, ovšem jejich majitelé v základní výbavě Classic by nedostali „větší než obvyklou” výbavu. Z ceníku vyčteme, že za ABS si Škoda u první fabie účtovala 17 900 korun, pro verzi 1.9 TDI dokonce 21 400 korun. Ohromný cenový skok byl u naftových motorů, za Fabii II jste dali se základním dieselovým tříválcem o 78 tisíc více než za silnější HTP. Ovšem k Fabii III máte u naftových motorů výhradně tříválce, výborné 1.9 TDI mělo o jeden válec navíc. Více se dočtete v našem podrobném srovnání všech tří generací fabie. [celá zpráva]

Měsíce po zahájení prodeje první generace začala Škoda v rámci „modelové péče” upravovat poněkud přepálený start - zmizel výškově a podélně stavitelný volant, prostřední výbavový stupeň Comfort zase ztratil přední mlhové světlomety a nejdražší Elegance přišla o standardně dodávané elektrické ovládání zadních oken. Vadilo malé zpětné zrcátko na pravé straně, toho se již Fabia II vyvarovala.

Vysloveným přešlapem u „jedničky” byla verze Junior s litrovým motorem. Auto nejenomže kvůli slabému motoru pořádně nejelo, chyběla mu i řada základních prvků, ve své době běžných. Kupříkladu posilovač řízení (!), plato zavazadelníku, kryt schránky před spolujezdcem a dokonce i lakované nárazníky.

Málokdo si dnes už vzpomene na verzi Praktik (v prodeji od začátku roku 2002), jejíž základ byl ve fabii kombi. Dvoumístný interiér měl za předními sedadly nákladový prostor oddělený mříží, boční okna byla z plechu, nikoliv ze skla. Stejně jako u verze Junior nebyly nárazníky lakované v barvě karoserie. Tento model zmizel z prodeje po jediném roce, nástupce druhá ani třetí generace nepřinesla.

Jízdně by obě fabie měly jezdit úplně stejně, vždyť podvozek, řízení i řazení je prakticky stejné. Jenže zkoušená první generace měla s nezničitelným motorem 1.4 MPI (OHV), jehož původ je v padesát let starém „embéčku”. Tužší bylo i řazení, ale rozdíl mezi „bílou” a „červenou” fabií činil zhruba 100 tisíc najetých kilometrů, takže porovnávat je úplně nelze.

Obě verze trápí malá účinnost světlometů, nepovedené byly tříválcové motory. Některé více (první 1.2 HTP), některé zlobí spíše malou kultivovaností (1.4 TDI). Když jste si vybrali ten „pravý” motor (výborné 1.9 TDI nebo benzínovou čtrnáctistovku, obzvláště tu „původní” škodováckou), šlo o jedno z nejlepších malých aut s dostupnou servisní sítí i vcelku snadnou opravitelností. Počítat musíte se strohým interiérem a absencí některých komfortních prvků výbavy.