Článek
Řeka, která tak trochu připomíná zmenšený Nil, protože ji také korunuje dobře viditelná delta, ještě více "pozemšťuje" Titan, o němž se dlouhodobě spekuluje jako o možném nositeli primitivních forem života. Ačkoli jde jen o přirozený satelit, je Titan větší než například planeta Merkur a má na rozdíl od pozemského Měsíce atmosféru s klimatem a možná i aktivní tektonikou.
"Přes patrné malé meandry relativní rovnost údolí řeky naznačuje, že sleduje trasu nějakého zlomu, a podobně jako jiné velké řeky se vlévá do moře," vysvětluje ve zprávě ESA Jani Radebaugh, člen týmu mise sondy Cassini z Brigham Young University v USA.
Tvrzení, že v korytě řeky proudí kapalná látka, vědci odvodili z toho, že snímek zachycuje hladký povrch po celém toku - tak by byl zachycen i u pozemských řek při obdobném snímkování.
Průzkumy Titanu již dříve potvrdily výskyt kapalin na jeho povrchu. Pouze se na rozdíl od země nejedná o vodu, ale o uhlovodíky, především etan a metan.
Možnou obdobu koloběhu vody, jaký známe ze Země, na Titanu už signalizovaly dva roky staré fotografie srážkových systémů s deštěm. V roce 2008 potvrdilo infračervené snímkování přítomnost kapalného etanu v jezeře Ona Lacus na jižní polokouli.
"Radarový snímek řeky pořízený sondou Cassini je dalším fantastickým svědectvím o dynamickém prostředí, jaké jsme nejprve poznali ze záběrů roklí a kanálů, jež pořídila sonda Huygens,” řekl výzkumník ESA Nicolas Altobelli.
Mise Cassini-Huygens je společným projektem NASA, ESA a Italské vesmírné agentury (ASI). Dvojsonda byla vyslána v roce 1997 k průzkumu Saturnu a jeho měsíců. Planetární modul Huygens byl určen k průzkumu atmosféry Titanu a úspěšně přistál na jeho povrchu v roce 2005.